Dotazy pana Jaroslava Dundy

Dotaz:

Pane senátore,

v diskuzi pod Vaším příspěvkem na facebooku ("Zdeněk Škromach: Je nutné posílit základní důchodový systém a zvýšit minimální mzdu" http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=161883600534391&id=112652895445956) jste mi doporučil abych se na Vás s konkrétními dotazy obrátil zde na www.skromach.cz. Jak jste řekl, tak činím. Dále jen kopíruji text z FB:

Po shlédnutí videa mám na vás několik otázek:

1. Co si představujete pod pojmem "stabilizace současných penzijních fondů" - připomínám že jde o soukromé společnosti

‎2. Zvýšení pojistného (posílení souč. důchodového systému) o 1%-2% bez ohrožení konkurenceschopnosti ČR - o kolik odhadujete že většina firem letos zvýší mzdy? O 2%? Řeknete zaměstnancům že jejich letošní zvýšení mezd půjde do navýšení odvodů do průběžného důchodového systému?

‎3. Proč srovnáváte mzdy v ČR s Rakouskem a Německem při posuzování konkurenceschopnosti ČR? Nebylo by vhodné se podívat i na srovnání např s Rumunskem a Bulharskem jako dalšími zeměmi v EU, které mohou relativně snadno přetáhnout investice do výrobní sféry? A co teprve země jako Turecko a další? Jde přeci o rozhodování firem v Německu, Rakousku a dalších vyspělých zemích, zejména v EU, kam umístí své investice. A ty v tu chvíli nesrovnávají jestli to bude levnější než u nich doma, ale kde to bude nejlevnější.

‎4. Pokud mluvíte o zvýšení pojistného na důchodové zabezpečení o 1% až 2%, mluvíte o zvyšování sazby odvodů na straně zaměstnanců, zaměstnavatelů a nebo rovnoměrně u obou?

‎5. Důchodové zabezpečení v kapitálových fondech - opravdu si myslíte že je tak škodlivé rozložit rizika průběžného důchodového systému tím, že se rozšíří o kapitálovou složku, která nebude přímo závislá na výši celkových vybraných odvodů v době kdy budete v důchodu?

Byl bych moc rád kdybyste se alespoň k některým vyjádřil. Moc mne zajímá váš názor.

Děkuji za Váš čas

S pozdravem

Jaroslav Dunda

Odpověď:

Dobrý den,

děkuji za zaslání dotazů a zde jsou mé odpovědi.

1. Co si představujete pod pojmem "stabilizace současných penzijních fondů" - připomínám že jde o soukromé společnosti

Vytvoření takových podmínek, které poskytnou perspektivu dalšího rozvoje penzijního připojištění. Současná vláda se snaží tento systém uzavřít pro nové klienty a tím prakticky směřuje k zániku penzijních fondů v současném pojetí, jejichž kmen účastníků se s velkou pravděpodobností přeleje do vládou připravovaných nových důchodových společností v rámci tzv. nového II. důchodového pilíře, který má realizovat individuální důchodové spoření.

‎2. Zvýšení pojistného (posílení souč. důchodového systému) o 1%-2% bez ohrožení konkurenceschopnosti ČR - o kolik odhadujete že většina firem letos zvýší mzdy? O 2%? Řeknete zaměstnancům že jejich letošní zvýšení mezd půjde do navýšení odvodů do průběžného důchodového systému?

Bez zvýšení pojistného nebude možné udržet současnou úroveň důchodů, která je nutná k zajištění důstojného života ve stáří pro většinu občanů. Na tomto zvýšení by se podíleli i zaměstnavatelé, takže dopad na zaměstnance by byl menší než v případě vládou zaváděného důchodového spoření, kde se počítá s tím, že dvě % přidá zaměstnanec sám ze své mzdy.

‎3. Proč srovnáváte mzdy v ČR s Rakouskem a Německem při posuzování konkurenceschopnosti ČR? Nebylo by vhodné se podívat i na srovnání např s Rumunskem a Bulharskem jako dalšími zeměmi v EU, které mohou relativně snadno přetáhnout investice do výrobní sféry? A co teprve země jako Turecko a další? Jde přeci o rozhodování firem v Německu, Rakousku a dalších vyspělých zemích, zejména v EU, kam umístí své investice. A ty v tu chvíli nesrovnávají jestli to bude levnější než u nich doma, ale kde to bude nejlevnější.

Nejde jen o nejnižší cenu práce, ale také o kvalitu pracovní síly, která úměrně s klesající cenou práce rovněž klesá. Teritoriálně se nacházíme v sousedství Německa i Rakouska, a proto je důležité porovnávat podmínky právě v našem regionu.

‎4. Pokud mluvíte o zvýšení pojistného na důchodové zabezpečení o 1% až 2%, mluvíte o zvyšování sazby odvodů na straně zaměstnanců, zaměstnavatelů a nebo rovnoměrně u obou?

Již jsem o tom hovořil, u obou, např. o 1 % u každého z nich.

‎5. Důchodové zabezpečení v kapitálových fondech - opravdu si myslíte že je tak škodlivé rozložit rizika průběžného důchodového systému tím, že se rozšíří o kapitálovou složku, která nebude přímo závislá na výši celkových vybraných odvodů v době kdy budete v důchodu?

Samo o sobě by to škodlivé nebylo, kdyby si stát nemusel na kapitálovém trhu draho půjčovat v řádu desítek mld. Kč ročně po cca 30 let nezbytné finanční prostředky na úhradu deficitu, který tím vznikne v průběžném pilíři. Již tak hrozivě rostoucí deficit veřejných financí České republiky, který zatím současná vláda prohlubuje, by se tak podstatně zvýšil na úroveň, kdy by Česká republika již nebyla schopna jej splácet (viz nedávný případ Maďarska, které muselo z tohoto důvodu II. důchodový pilíř fakticky zrušit).

S pozdravem

Zdeněk Škromach

Dotaz paní Berkiové ohledně nároku na některou z dávek státní sociální podpory

Dotaz:

Dobry den,vim ,že jste určitě velice vytížený člověk ,ale přesto se na Vás obracím s prosbou o pomoc jestli by jste mi mohl napsat na jaké dávky a v jaké výši mám v mém případě nárok ,není nikdo ochotný mi s tímto poradit. Je mi 41let,mám dceru 8let(zdravá) a 18letého syna ZTP/P o kterého se od narození celodenně starám(tzv.péče o osobu blízkou) je zdravotně postižený( nyní pobírá tzv. plný invalidní důchod z mládí III.stupeň jelikož je plnoletý ),jsem samoživitelka a bydlím v pronájmu s trvalým pobytem v rodinném domě s dcerou a synem v obci která má cca.700obyvatel ,mé náklady jsou:4000.-kč nájem,3040.-inkaso(v tom je plyn,elektřina,rozhlas a TV)a 100kč.- poplatek za psa(jezevčík 5 let).Děkuji Vám za Váš čas a popř. i odpověd´.

S pozdravem

Anna Berkiová

PS: Jezevčíka vlastním,ale samozřejmě jsem ho dala do mých nákladů pro zasmání :-)

Odpověď:

Vážená paní Berkiová,

ve Vašem případě můžete splňovat nárok na některou z dávek státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře, a to na přídavek na dítě (na Vaši dceru) a na příspěvek na bydlení. Pro obě tyto dávky však platí, že nárok na ně je závislý na nepřekročení rozhodného příjmu v rodině (popř. jeho určitých násobků). Nemohu Vám proto sdělit, zda splňujete podmínky nároku na tyto dávky a tudíž ani to, v jaké výši by Vám mohly být přiznány. O těchto dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce ČR, žádosti o tyto dávky se podávají prostřednictívm kontaktních pracovišť krajských poboček v okresních městech. Tam by Vám měli poradit, zda na dávky máte nárok

Pokud byste neměla nárok na uvedené dávky státní sociální podpory, můžete ještě žádat o dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo též o mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na jejich přiznání je opět závislý na příjmu žadatele a na příjmu s ním společně posuzovaných osob. O těchto dávkách rozhoduje pověřený obecní úřad, který také stanoví jejich výši a provádí jejich výplatu. Na sociálním odboru tohoto obecního úřadu by Vám měli poradit, zda na dávky máte nárok a v jaké výši.

Dále můžete mít nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, a to z důvodu péče o Vašeho syna. Výše dávky je zde odvislá od stupně závislosti osoby, o níž je pečováno, který se odvozuje od posouzení jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V pířpadě Vašeho sysna by mohlo jít o stupně II až IV (4000 až 12000 Kč měsíčně). O těchto dávkách rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, jehož sociální pracovník provádí sociální šetření u žadatele. Nezbytný je též lékařský posudek lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, který je vydáván na základě nálezu ošetřujícího lékaře. Na uvedeném obecním úřadě by Vám měli poradit, zda máte na příspěvek nárok. V tomto případě není rozhodný ani příjem žadatele či jeho rodiny.

S pozdravem

Zdeněk Škromach

Dotaz ohledně překročení výdělku Kč 4.000,-- při evidenci na Úřadu práce

Dotaz:

Dobrý den,
mám dotaz co se stane ,když překročím výdělek 4 000 jsem na uřadu práce od října 2010 nepobírám žádnou podporu poněvadž jsem odmaturovala červen 2010.

Děkuji za odpověd Dvořáková

Odpověď:

Dobrý den,

překročí-li Váš měsíční výdělek z pracovního či služebního poměru nebo z některé z dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč, vyřadí Vás krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání. Upozorňuji, že uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a to bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny. Poté je povinen ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se měsíční výdělky (odměny) sčítají.

S pozdravem

Zdeněk Škromach

Dotaz ohledně sociálních stipendií pro studenty ze Slovenské republiky

Dotaz:

Dobrý den pane místopředsedo,

obracím se na Vás s žádostí o radu.

Studuji na pedagogické fakultě v Brně a zároveň dělám univerzitního studentského poradce. Poslední dobou dostáváme často dotazy ohledně pobírání sociálního stipendia zahraničními studenty. Některé zdroje z ÚP tvrdí, že na toto mají tito studenti nárok, že stačí jen dorovnání českými úřady. Druzí to odmítají a třetí tvrdí, že je potřeba, aby nějaký člen rodiny zahraničního studenta měl vztah k České republice (pracoval tady, měl trvalý pobyt apod.), aby mohlo dojít k dorovnání sociálních dávek ze slovenských na české. Díky tomu by student dostal potvrzení, že má na toto stipendium nárok.

Ovšem právě přes tyto protichůdné odpovědi stále nevíme, na čem jsme a co studentům radit, aby odpověď byla na 100% správná. Dnes platí, že český student má na toto nárok pokud příjem domácnosti nepřesahuje 1.5 násobek životního minima.

Možná jste tento zákon psal sám, možná máte přesnější informace.

Mockrát děkuji za odpověď, s pozdravem
Jan Wurst, člen OVV UH

Odpověď:

Dobrý den,

právní úprava je tato:

1) Podle zákona o vysokých školách mohou být studentům vysoké školy přiznána stipendia. Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu veřejné vysoké škole mohou být studentům přiznána mj. v případě tíživé sociální situace studenta. Toto sociální stipendium se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje 1,5 násobek částky životního minima rodiny. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium prokazuje student písemnýmpotvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal. Potvrzení pro účely přiznání tohoto stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle svého stipendijního řádu.

Vedle toho podle § 91 odst. 6 zákona o vysokých školách má MŠMT přiznávat i sociální stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána.

2) Podle § 106 odst. 1 zákona o vysokých školách se však jeho ustanovení použijí jen tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. Podle seznamu mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána k 1. 1. 2011, uvedeného na stránkách MŠMT, neplatí pro ČR žádná mezinárodní smlouva se Slovenskem, která by se týkala speciálně stipendií studentů vysokých škol.

Mezi ČR a SR ale stále platí mezivládní dohoda z 29. 10. 1992 (č. 134/1993 Zb.), která v čl. 2 stanoví, že občanu, který má povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území druhé republiky, umožní každá smluvní strana přístup ke vzdělání ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako občanu té republiky, na jejíž území má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Uplatňujese tedy zásada reciprocity.

Pro bližší údaje o podmínkách poskytování stipendií slovenským studentům na základě uvedené úpravy bych proto doporučoval obrátit se na MŠMT.

S pozdravem

Zdeněk Škromach

Dotaz paní Nové

Dotaz:

Prosím o zodpovězení následujícího dotazu.
Na okresní konferenci ČSSD byli nejprve zvoleni místopředsedové OVV a teprve následně zbývající členové OVV. Zajímalo by mě, jestli je tento postup možný, anebo by měli být nejprve zvoleni členové OVV a teprve z nich pak místopředsedové. Za odpověď Vám velmi děkuji. S pozdravem Kamila Nová

Odpověď:

Vážená paní Nová,

stanovy ČSSD neurčují, v jakém pořadí mají být na okresní konferenci ČSSD voleni členové OVV. Postup, který popisujete, je tedy možný. Možné je podle stanov i to, že pokud místopředsedy OVV nezvolila okresní konference, zvolí je ze svého středu až OVV.

Zdeněk Škromach

Dotaz pana Pospíšila

Dotaz:

V posledních dnech byla Česká a Slovenská republika označena vysokou komisařkou OSN pro lidská práva za země, kde dochází k diskriminaci Rómu. K této kritice bych rád uvedl jeden příklad, který tomuto tvrzení odporuje.
Jen takový maličký příklad co se týká starobních důchodů Rómu. Normálně pracující člověk, který vydělává v průměru 15000 Kč měsíčně (a těch je většina) obdrží starobní důchod vypočtený z této částky. Naproti tomu Róm, který celý život nepracoval a žil jenom z různých sociálních dávek, do sociálního systému nevložil ani jednu korunu, obdrží starobní důchod vypočítaný z průměrného platu v ČR a to je vážení spoluobčané 24.000 Kč měsíčně. Tak kdo tady chce mluvit o diskriminaci ???????? Pokud je tady někdo diskriminován, tak je to naše majoritní většina, nikoliv rómská menšina !!!!!!!!! Lékař který odpracoval 4O let práce má důchod 996O KČ
Je to pravda ? Co vy na to ? A pokud je to pravda, co s tím hodláte dělat?

Odpověď:

Vážený pane,

v České republice neexistuje Vámi popisovaná úprava výpočtu starobních důchodů pro Romy, jde jen o fámu, která se bohužel v naší společnosti šíří. Mohu Vás ujistit, že všichni občané mají vyměřovány své důchody podle stejných pravidel stanovených zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zdeněk Škromach

Dotaz ohledně pracovní doby

Dotaz:

Dobrý den,chtěl jsem se jen zeptat jak dlouho ještě bude PSP a vláda trpět okradání pracujících rádoby zaměstnavateli? Za minulý týden mám odpracovano 83 hodin ,příští týden je plán 72.5 hodiny.Nárok na volno nulovy,přípomínky zamítnuté jinak na dlažbu.Mám 58 let jak dlouho to asi půjde vydržet?

havířovak2

Odpověď:

Vážený pane,

z Vašeho podání je zřejmé, že zaměstnavatel porušuje úpravu pracovní doby obsaženou v § 79 a násl. zákoníku práce. K dispozici jsou dvě možnosti, jak se dovolat pomoci. Tou první je možnost obrátit se na odborovou organizaci, pokud u zaměstnavatele působí, tou druhou podání podnětu na inspektorát práce k provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatele. Inspektorát práce může zajistit pomoc prostřednictvím peněžitých sankcí, které může zaměstnavateli za zjištěné porušení právní úpravy pracovní doby uložit.

Zdeněk Škromach

Dotaz pana Luňáka

Dotaz:

Jest-li je můj dotaz odborný nevím.Týká se problému s důchodovou reformou-tedy se zvyšujícím se počtem seniorů pobírajících důchody a klesajícím počtem mladých platících na důchody.Mám dojem,že toto je pouze problém na přechodnou dobu /i když dlouhou-odhaduji tak do 40 let/.A protože potom budou z těch mladých také staří,bude tedy i příjemců důchodů přiměřený počet k plátcům na důchody.Dá se soudit,že ty silné ročníky zmizí/jak eufemisticky řečeno/ a počty příjemců a plátců budou vyrovnané.Kolik bude mladých ,tolik bude přibližně seniorů.

Odpověď:

Vážený pane,

Váš postřeh je správný, demografický poroblém, zejména Vámi zmiňovaná míra závislosti (poměr osob v aktivním věku a osob v důchodu) je řešitelný parametrickými úpravami v rámci důchodového pojištění. Pro zajímavost Vám v příloze zasílám grafy, z něhož jsou možnosti řešení patrné.

Zdeněk Škromach

Dotaz pana Krátkého

Dotaz:

Vážený pane poslanče Škromachu,
mám na Vás konkrétní dotaz a sice:

Byl jsem zaměstnán na HPP (hlavní prac. poměr), ze kterého jsem před třemi roky odešel do řádného starobního důchodu. Zůstal jsem do dneška na VPP jako OSVĆ a teď chci i tuto činnost skončit.
Při dotazu na ČSSZ mi bylo řečeno, že se mi důchod přepočítávat nebude, přestože jsem poctivě platil sociální pojistění. Připadá mi to nelogické, ale bylo mi také řečeno, že je to Váš výmysl. Proto Vás prosím o odpověď, i když mne asi nepotěšíte.
Děkuji Vám předem za Váš čas a přeji hodně úspěchů ve Vaší práci.

Zdravím

Váš volič

P.Krátký

Odpověď:

Vážený pane,

v důchodovém pojištění platí již po dlouhou dobu před tím, než jsem se stal ministrem práce a sociálních věcí, zásada, že starobní důchod se zvyšuje pouze pojištěnci, který po vzniku nároku na důchod vykonával výdělečnou činnost, jestliže starobní důchod nepobíral a nepobíral ani invalidní důchod (srov. dnes např. § 34 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Tato zásada, do níž se promítá princip solidarity pojištěnců, vychází z potřeby zajistit dostatečné zdroje na výplatu důchodů. V důchodovém pojištění nelze plně uplatnit ekvivalenci mezi placeným pojistným a vypláceným důchodem, protože v takovém případě by velká většina důchodců dostávala oproti současnosti podstatně nižší důchod a jen malá část pojištěnců s vysokými příjmy by si ve srovnání se současným stavem polepšila. Jistě jste postřehl, že vláda Petra Nečase se v praktických krocích důchodové reformy vydává cestou výrazného zvyšování ekvivalence v důchodovéím systému pro budoucí generace s tím, že část pojistného odváděného dnes na důchodové pojištění bude vyvedena do soukromých penzijních fondů. To ve svém důsledku zhorší finanční situaci důchodového pojištění a zvýší riziko pro udržení reálné hodnoty vyplácených důchodů. ČSSD se proto v současné době zaměřuje více než na parametrické reformy na stabilizaci veřejných financí a záchranu přiměřené úrovně důchodového pojištění v České republice.

Zdeněk Škromach

Dotaz pana Černého

Dotaz:

Dobrý den, omlouvám se předem za češtinu, ale mám sní problém. Chtěl jsem se zeptat, proč se nezruší Sociální a zdravotní pojištění a nezavede se pouze 40% daň z příjmu. Lidé budou vědět jakém má zaměstanvatel na ně náklady a ubudou náklady na administrativu. Dále by se mohla zvíšit. minimální mzda na 15000,- hrubého, zrušit veškeré daňové úlevy krom odpočtů na děti. Sazba DPH sjednotit na 15% alespoň nebude tak velké skokové zdražení a dokonce i některé položky zlevní. Dále by pak za třicet let byl jednotný důchod pro všechny, kteří mají odpracováno 30 let ve výši minimální mzdy. Tímto se vyřeší ústavní stížnost, na víši důchodů když se nebude přepočítávat a každý kdo bude chtít mít více bude si moct spořit v soukromých fondech. Děkuji za odpověď a doufám že vás někdy potkám i osobně a pokud vás mé návrhy zaujali rád bych je s vámi probral.

Odpověď:

Vážený pane,

ve svém dotazu navrhujete zcela radikální změny v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění, které by měly řadu závažných dopadů jak do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, tak do příjmové situace občanů. Např. Vámi navrhovaná daňová kvóta 40 % odvodu z mezd je za současného rozložení politických sil nerealizovatelná. Vládní koalice jde opačnou cestou snížení přímých daní a přenesení financování sociálních systémů do daní nepřímých, zejména prostřednictvím DPH. Z pohledu ČSSD je tato cesta nepřijatelná, vzhledem k tomu, že daleko větší zatížení daňovými a odvodovými povinnostmi než dosud ponesou nízko a středně příjmové skupiny obyvatel. Nevím, jestli si jste vědom, že minimální mzda již po několik let činí jen 8 000 Kč a současná vládní koalice ji chce na této úrovni zachovat po celé své funkční období. Je názoru, že motivace k aktivní práci či podnikání směřuje přes co nejnižší úroveň státní podpory s tím, že potřebné sociální služby a dávky si mohou občané zabezpečit ze svých pracovních příjmů. Proto se také její představa o minimálním rovném důchodu zcela rozchází s Vaším návrhem; mají na mysli částku okolo 5 tisíc korun měsíčně s tím, že vyšší důchod si každý zajisti z vlastních příjmů účastí v důchodovém spoření, na které mu také vláda odvede 3 % z pojistného hrazeného dnes na důchodové pojištění. ČSSD se proto v současné době zaměřuje více než na radikální reformy na stabilizaci veřejných financí a na záchranu přiměřené úrovně sociálního zabezpečení v České republice.

Zdeněk Škromach