Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Zimola: Babiš je náš politický soupeř, žádný kamarád

Zimola: Babiš je náš politický soupeř, žádný kamarád

Od října loňského roku není Jiří Zimola jen hejtmanem Jihočeského kraje, v předčasných parlamentních volbách se stal zároveň poslancem. Podle loňského usnesení ústředního výkonného výboru sociální demokracie by se ale on a jeho kolegové z Jihomoravského, Karlovarského kraje a Kraje Vysočina, kteří jsou ve stejné situaci, měli do 26. dubna rozhodnout, kterou ze dvou funkcí si ponechají a kterou opustí. Rozhovor se Zimolou jsme v jeho hejtmanské kanceláři vedli pár dní před tím, než svoje rozhodnutí oznámí veřejnosti. Nemluvili jsme ovšem jenom na toho téma, hovořilo se například i o očekávání budoucích kroků nové vlády vůči krajům.

  • Opět se, pane hejtmane, scházíme k rozhovoru, tentokrát ale nevím, zda s vámi mluvím naposledy jako s hejtmanem nebo naposledy jako s poslancem nebo zda se třeba vůbec nic nezmění. Jste mezi čtyřmi hejtmany, kteří by se měli rozhodnout, kterou z funkcí si ponechají a ze které odejdou. Už víte, jak se zachováte?

  • Jsem rozhodnutý, že udělám rozhodnutí. Vím, že to zní poněkud kostrbatě, ale je to teď to zásadní. My, ti údajní kumulátoři funkcí, máme nyní několik možností a já jsem rozhodnutý, že to takzvaně, jak říkával Petr Nečas, nevysedím. Uvědomuji si, že je nutné se k celé věci nějak postavit. Přitom nyní nechci řešit, nakolik je toto téma účelové a nakolik ho někdo může cítit jako opravdu zcela zásadní pro budoucí rozvoj České republiky.

  • Toto byla hodně diplomatická odpověď a teď netuším, zda z ní nejsem vůbec moudrý právě proto, že byla tak diplomatická nebo proto, že jsem hloupý. Takže, to rozhodnutí je o tom, že vyberete jednu z variant, tedy jednu z funkcí?

  • Poprosím vás v tuto chvíli, abychom toto téma opustili. Jsem rozhodnutý a svoje rozhodnutí veřejně sdělím a bude to dokonce dřív než je stanovený termín. Ale nechtěl bych, aby to bylo interpretováno dříve, než své rozhodnutí sdělím formou na tiskové konferenci.

    Jsem připravený s vámi mluvit o tom, nakolik je vůbec potřebné takové rozhodnutí dělat, nakolik je souběh funkcí vytahován jako účelová záležitost a podobně, ale nejsem připraven blíže komentovat to moje rozhodnutí.

  • Říkáte, že rozhodnutí oznámíte na tiskové konferenci. Nejste ale jediný hejtman, který se bude muset rozhodnout, kromě vás získal mandát poslance ještě Michal Hašek, Jiří Běhounek a Josef Novotný. Postupujete v téhle věci koordinovaně, domlouváte se nebo každý oznámí svoje konkrétní rozhodnutí v jiný den?

  • Ani jeden z nás si nemůže hrát na solitéra a osamělého bojovníka, nikoliv proto, že bychom to každý jeden z nás nezvládli, ale proto, že funguje určitá kolegialita a ti ostatní by měli být informováni. I z tohoto důvodu nechci svoje rozhodnutí prezentovat dříve, než si o tom promluvím se svými kolegy.

    Samozřejmě, že záleží na kolezích, jak budou v této věci dál postupovat. Každý z nich bude mít pro svoje rozhodnutí svoje důvody a já je plně respektuji. Zároveň považuji za moudré, abychom se o svých rozhodnutích informovali, protože každý z nás bude konfrontován s rozhodnutím svých kolegů. V tomto smyslu tedy probíhá koordinace, kdy se informujeme, nejde ale o domlouvání se na společném postupu. To není možné, jsme individuality, každý má na to svůj názor a každý to bude řešit po svém.

  • Nakolik je podle vašeho názoru otázka kumulace funkcí hejtmana a poslance skutečně řekněme provozní a technická a nakolik je politická a je tedy určitým soubojem Sobotkovců a Haškovců?

  • Nechci hovořit o rozporu mezi takzvanými Sobotkovci a Haškovci, protože když se usnesení ústředního výkonného výboru o souběhu funkcí schvalovalo, což bylo loni v červnu, tak nemohlo být ještě řeči o tom, jak dopadnou volby, dokonce se tuším tou dobou ještě ani nevědělo, že budou nějaké předčasné volby. Usnesení bylo přijímáno s tím, že členové ústředního výkonného výboru měli pocit, že kumulace funkcí na určitých pozicích nemusí být vhodná a voliči by ji nemuseli správně pochopit. To, že se to půl roku poté začalo ne využívat, ale zneužívat jako určitý bič a zbavení se některých nepohodlných, to je skutečnost. Jsem zcela přesvědčen o tom, že se zkrátka tato zbraň vytáhla tak, jako se vytáhne z pochvy zašlý meč, lehce se přeleští a začnou se s ním stínat hlavy. Kdyby byl výsledek jiný, jsem přesvědčený, že by meč v pochvě zůstal a žádný problém by nebyl.

    Ti, kteří tento boj spustili, jsou zodpovědní za to, že se o celé věci tolik hovoří a že možná i kvůli tomu se část veřejnosti zlobí na sociální demokraty, obviňuje je z kumulací funkcí. Osobně si přitom nemyslím, že by toto byl problém České republiky a něco, čím by se média a veřejnost měla intenzívně zabývat. Na tohle Česká republika nekrvácí. Rozumím přitom tomu, proč toto téma někdo vytáhnul, hraje si s ním a opakovaně ho užívá ve svůj prospěch. Ostatně, co si mám myslet o samotném stanovisku předsedy sociální demokracie, a tehdy ještě ne premiéra, ale vrchního vyjednavače Bohuslava Sobotky, když toto téma naprosto cíleně vytáhne začátkem roku, kdy ví, že lhůta pro naše rozhodnutí vyprší až koncem dubna? Kdyby mu opravdu šlo o to, aby sociální demokracie neměla obraz strany, která strpí kumulátorství funkcí, tak ho v té době naopak bagatelizuje s tím, že na rozhodnutí je ještě čtyři měsíce čas. Bohužel, on v tom svém prohlášení, které se mě velmi dotklo, řekl – hejtmani nestíhají, hejtmani nepracují. Já nemám pocit, že bych nestíhal práci na krajském úřadě a ani ze statistik, které vede poslanecká sněmovna, nemám pocit, že bychom byli největší absentéři. Kde tedy nestíháme? Proč je někým toto téma vytahováno?

    A tak se vracím k té vaší základní otázce. Ano, posloužilo to jako ten možná trošku zašlý meč, který se zrovna mohl hodit a proto byl z té pochvy vytáhnut.

  • Částečně jste mi odpověděl i na to, nač jsem se chtěl zeptat, tedy na praktickou stránku skloubení obou funkcí. Zaujalo mě, jak jste nedávno odpovídal tuším nějakému starostovi, který souběh funkcí kritizoval s tím, že je nelze stihnout, tak, že se vlastně přiznal ke své neschopnosti. V nedávném rozhovoru pro Krajské noviny řekl váš moravskoslezský kolega Novák, že „funkci hejtmana a poslance nelze dělat souběžně, něco se musí šulit“. Odpověděl byste mu stejně jako tomu starostovi?

  • Kolega Novák má proti nám, tedy Haškovi, Zimolovi, Novotnému a Běhounkovi, jednu nevýhodu. Z pohledu mandátu je za námi čtyři roky pozadu. Znám to na sobě, prošel jsem si komunálem a ještě si velmi dobře pamatuji, co pro mě byly první čtyři roky v Nové Bystřici. Doba, kdy se seznamujete s problémy, kdy se musíte seznamovat s lidmi, kteří se kolem vás pohybují a nabízejí či podbízejí se. To samé jsem zažil v roce 2008, kdy jsem nastoupil sem do hejtmanské kanceláře. Úřad byl nějak nastaven, nějak fungoval, musel jsem se seznamovat s novými lidmi a jejich stylem práce.

    Jeden můj kamarád mi v prvních měsících mého působení na hejtmanství, kdy jsem říkal, že nemůžu jen tak odjet na lyže, nemám čas si jít zahrát fotbal, anebo si jít jen tak posedět na pivo, řekl, že jsem propadl mikromanagementu. Že chci mít o všem přehled, že o všem musím vědět, všechno chci řešit a že nutně zanedbávám další věci, včetně těch soukromých. Bylo nutné se povznést a neřešit každou jednotlivost. To mohou řešit úředníci, já o tom musím mít pouze povědomí a můžu se nechat pouze informovat, ne že budu absolvovat všechny schůzky a budu u každého jednání.

    A teď se vrátím ke kolegovi Novákovi. Kdyby za mnou někdo přišel před čtyřmi roky a řekl mi, abych vykonával obě funkce, tedy hejtmana i poslance, tak bych se mu vysmál. Řekl bych to samé, co říká hejtman Novák.

    Jsem o čtyři roky dál, už jsem si zvykl na úřad, úřad už ví, co ode mne může očekávat, já vím, na koho se obrátit, mám schopného ředitele krajského úřadu, mám schopného tajemníka, mám schopné spolupracovníky, mám v organizacích zřizovaných krajem lidi, se kterými si do telefonu řekneme tři slova a oni vědí, co mají dělat. Prostě ten úřad běží a má svého hejtmana, který funguje.

  • Sám tvrdíte, že se snažíte obě funkce, tedy hejtmana i poslance, dělat na sto procent a že pokud tím něco trpí, tak je to rodina. Lze tedy říct, že od doby vašeho zvolení do sněmovny je vám doma vyčítáno, že zanedbáváte rodinu, že kapou kohoutky a není vymalováno?

  • Mám to štěstí, že mám velmi samostatnou ženu, která není na mě odkázaná v tom, že je potřeba například na autě udělat technickou kontrolu, pověsit obraz nebo přidělat garnýže. Ona tyhle věci dokáže udělat sama.

    To samozřejmě nic nemění na tom, že by byla ráda, vzhledem k tomu, že je na mateřské dovolené, kdyby byl ten taťka jedenapůlleté holčičky víc doma a kdyby té holčičce nemusela ukazovat tatínka jenom v televizi.

  • Už bych odešel od tématu, který vlastně řešíme od začátku našeho rozhovoru, byť by se dal probírat třeba návrh klouzavého mandátu, který na konec března připravujete. Ale ještě bych se v této souvislosti chtěl zmínit o jedné věci týkající se souběhu funkcí, o platech. Vy jste se totiž rozhodl velkou část jednoho ze dvou platů posílat na takzvaný prezidentský fond, který pro sanaci státního dluhu založil prezident Zeman. Proč právě tam? Má nějaký smysl posílat na takový účel měsíčně padesát tisíc, když státní dluh činí přes bilion korun a nedat ty peníze třeba mateřské škole ve vedlejší ulici?

  • Na to je složitá odpověď. Shodou okolností jsem měl nedávno dlouhý telefonát s jedním novinářem a když jsem pak nad ním přemýšlel, dospěl jsem k tomu, že tady se člověk nezavděčí vůbec nikomu.

    První, k čemu dojde, že na mě začnou někteří novináři naléhat, abych jeden z platů nebo jeho větší část odevzdával, protože je přece nemorální brát dvě výplaty. Tady se už musím pozastavit nad tím, proč je to vlastně nemorální. Jestli skutečně vykonávám obě dvě funkce, co je nemorálního na tom, že za to beru odměny? Ale budiž. Ač mám osobně názor trochu jiný, respektuji většinový postoj a řekl jsem tedy, že jeden plat budu někam posílat a budu ho určitou formou vracet do státního rozpočtu.

    Když jsem včera skončil ten telefonický rozhovor, tak jsem si uvědomil, že teď nejen, že mi novináři budou diktovat, že mám někam posílat svou výplatu, oni mi budou diktovat i to, kam ji mám posílat. Ten novinář se ptal podobně jako vy, ovšem mnohem agresivněji. V téhle oblasti se nezavděčím nikomu, protože když někam vrátím padesát tisíc, nadávají mi, proč jsem je dal právě tam, když je dám jinam, třeba nějaké mateřské škole, vynadá mi dalších deset mateřských škol, proč jsem to dal právě té vybrané.

  • Ano, ale to vaše rozhodnutí přece muselo mít nějaký důvod, nerozhodl jste se jenom tak, že ty peníze prostě budete házet do „nějaké roury“…

  • Pokusím se vysvětlit, proč právě prezidentský fond. Vycházel jsem z jednoduché premisy, že není-li společensky únosné, aby politik za dvě funkce pobíral dva platy, a je-li odměna, kterou pobírám, odměnou z veřejných prostředků, měl bych ji vracet zpět mezi veřejné prostředky. Proto moje úvaha nebyla ani na okamžik o nějakých charitativních fondech, protože pokud bych to dal jednomu, byly by desítky nebo stovky dalších, které by nedostávaly. Veřejné prostředky by přece měly sloužit k tomu, aby všechny takové projekty, tedy hospice, mateřská centra nebo domovy důchodců, financovaly a tyto projekty by pak nemusely nikde žádat o peníze. Alespoň já si to tak představuji.

    Tudíž jsem si řekl, že peníze vrátím do veřejného sektoru. Kraj i poslanecká sněmovna mi plat musí dát, ten nelze jednoduše odmítnout. A pak mne napadlo, že prezident přišel s fondem, který má sloužit ke snižování státního dluhu. Nejsem naivní a jistojistě ani pan prezident, aby si myslel, že prostřednictvím tohoto fondu vybere více než bilion korun, kterým by se zaplatil státní dluh. On přece tento fond zřizoval jako symbolické gesto, kterým on jako prezident chce něčemu pomoci. Ve fondu má správní radu, která se včas rozhodne, co s nakumulovanými prostředky bude dělat. Zaslechl jsem, že se za to snad budou kupovat nějaké státní dluhopisy, ovšem nakonec se stejně bude řešit, co se s těmi prostředky bude dělat. Jsem přesvědčen, že správní rada se nakonec rozhodne a třeba tyto peníze dá na nějaký charitativní projekt.

    Znovu říkám, je v tom symbolika. Pan prezident si jistě nemyslel, že fondem vydělá peníze na úhradu státního dluhu a nemyslím si to ani já, stále to ale vidím jako mnohem inteligentnější a poctivější řešení než byly Kalouskovy složenky, kterými svým způsobem vydíral babičky.

  • Zmínkou o Miroslavu Kalouskovi jste mi nahrál na další otázku, a totiž na hodnocení nedávno ustavené vlády. Dřív jste si vy hejtmani stěžovali na Nečasovu vládu, na kroky ministra Kalouska, teď máte vládu vedenou premiérem z vaší strany, zlepšilo se něco?

  • Na hodnocení je moc brzy. Vláda je ve funkci měsíc a půl a to je velmi krátká doba na hodnocení vstřícnosti některých ministrů k požadavkům hejtmanů. Jsem rád, že se už za tu krátkou dobu podařilo uskutečnit setkání Asociace krajů se členy vlády, byť ti nejzásadnější členové vlády byli zrovna tou dobou ve svých michelinských restauracích na Azurovém pobřeží a odtud nám vzkazovali, že musíme hlavně šetřit, což svědčí o páně Babišově naprosté nepřipravenosti na výkon té funkce, v níž postupuje v Kalouskových stopách, který škrtil státní rozpočet a odpovědnost za placení de facto přenášel na vyšší a nižší územní celky.

    Andrej Babiš nyní dělá to samé, co vlastně dělal Miroslav Kalousek, když říká, že musíme šetřit. Takže jak budeme šetřit? Zavřeme nemocnice? Fajn, pane Babiši, zavřeme nemocnice, ale které? A nebudu je zavírat já, budete je zavírat vy! Bude jezdit míň autobusů, vlaků, tak ale pane ministře řekněte vy, že to tak bude, že na to nedáte peníze. Ono je jednoduché říct, budeme šetřit a vy hledejte rezervy. My je hledáme od roku 2009, kdy došlo k obrovskému propadu v příjmech. My jsme se s tím vypořádali a i přes to kraje nejvíce investovaly a zachovávaly lokální zaměstnanost.

    Vzhledem k tomu, že jsem ve funkci šestý rok, mohu porovnávat. Začal jsem za Topolánkovy vlády a to byl boj. Tehdejší překvapení vlády ODS z výsledku krajských voleb se přeneslo do vztahu k novým hejtmanům a snaze co nejvíce jim ztížit život. To byly jen a jen příslovečné klacky pod nohy. Vydechli jsme si za úřednické vlády Jana Fischera, kdy s námi alespoň někdo chtěl mluvit a chtěl s námi hledat řešení. Některé věci se tehdy i podařily. Velká očekávání parlamentních voleb v roce 2010 se nenaplnila a k moci se dostal Nečas s Kalouskem a Věcmi veřejnými - a opět začal boj. Bylo potřeba ukázat, jak jsou ti hejtmani neschopní. Nemůžete se proto divit, že jsme si znovu vydechli s Rusnokovým kabinetem, kdy se věci, které do té doby nešly, opět začaly řešit.

    No a teď jsme v očekávání toho, co bude dál. Nepochybuji o tom, že hejtmani, kteří jsou zvoleni za sociální demokracii jsou a budou v dobrém vztahu s ministry za sociální demokracii, včetně předsedy. Myslím, že v tomto není neustálé rozdělování sociální demokracie na místě. Nicméně vláda je koaliční a jsou v ní i ministři za jiné politické strany a ti se budou pochopitelně na úkor sociální demokracie zviditelňovat a ukazovat, že sociální demokracie nezvládá ať už vládní roli nebo roli v krajích. Příkladem je pan Babiš, ten už svůj boj zahájil.

    Jsem tedy v očekávání toho, co bude, přičemž už ale slyším stesky mnoha starostů, že se sociální demokracie v rámci ustanovení vlády vzdala mnoha důležitých rezortů, že sice máme ministra pro legislativní záležitosti, že sice máme ministra zdravotnictví nebo ministryni sociálních věcí, ale že nemáme dopravu, životní prostředí, místní rozvoj, finance. A tam jsou lidé, se kterými potřebujeme komunikovat a pokud bych se měl obávat toho, že u nich budeme nalézat zavřené dveře, tak to opět bude boj.

  • V předchozí politické vládě se mohlo zdát, že premiér je v některých případech ve stínu ministra financí. Neobáváte se toho, že se situace poněkud vrací? Říkal jste, že boj už začal, nemáte tedy strach z toho, že vaši lidé ve vládě vás, tedy kraje, nebudou schopni nebo ochotni uchránit?

  • Věřím upřímnému zájmu současného vedení sociální demokracie na tom, aby pro nás jakékoliv příští volby dopadly dobře. Proto předpokládám, že je v zájmu vedení naší strany být v častém kontaktu se zástupci krajů, měst a obcí a že se premiér musí důsledně brát za jejich práva. Nelze si hrát na to, že existuje nějaká vláda, která nějak rozhoduje a to, jaký to má dopad v krajích nemusí nikoho zajímat. A jak znám pana premiéra Sobotku, můžeme mu vyčítat mnoho věcí, ale takovou krátkozrakost určitě ne. Myslím, že si toto uvědomuje a ví, že i jeho pozice závisí na základně, která je v komunálu a v krajích.

  • Jde mi ale o to, zda bude mít dostatečnou sílu vzhledem k tomu, že rozdíl volebních výsledků sociální demokracie a hnutí ANO byl minimální. Přece jenom klíčové oblasti obsadilo hnutí ANO a je otázka, zda sociální demokracie bude mít dostatečnou moc bránit kraje před případnými negativními vlivy aniž by ohrozila existenci vládní koalice.

  • Život může přinést různé věci a nepochybuji o tom, že platí ono okřídlené stupňování nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner. Pokud by někdo ve vládě žil v domnění, že někteří z kolegů z KDU-ČSL nebo z hnutí ANO jsou našimi přáteli, neměl bych ho za zodpovědného politika. Jsou to koaliční partneři, kteří sledují své vlastní zájmy. Stejně tak očekávám, že oni takto berou i nás. Jejich zájmem přece není zvyšovat kredit sociální demokracie a nabíjet ji pro další volby, jejich zájmem je posílit svou vlastní pozici. A protože se o toto budou ve vládě snažit oni, očekávám, že se o totéž budou snažit i naši ministři. A my máme premiéra. Premiéra s možností předkládat prezidentovi návrhy na odvolání a řešit personální vztahy. Vím, že i s rizikem rozpadu koalice, ale to je už o síle premiéra a o tom, co je v daný moment jeho osobním zájmem a co je zájmem politické strany.

    Když sleduji některé kroky premiéra Sobotky, musím mu přiznat, že určitou silou disponuje, minimálně se vyznačuje poměrně neústupnou trpělivostí. Jistě si vzpomenete, jak ještě v nedávné době pan ministr Babiš zásadně odmítal na ministerstvu financí náměstka za ČSSD. A pokud se nemýlím, tak si sociální demokracie svého náměstka prosadila, prosadil ho premiér. Svědčí to o tom, že pan Babiš mnohdy rychleji mluví než přemýšlí a svědčí to i o tom, že pan premiér Sobotka se řídí svým zájmem ovlivňovat chod ministerstev a pracovat ve prospěch krajů i obcí.

  • Náš dnešní rozhovor byl především politický a v tom se odlišoval od těch předchozích, kdy jsme především řešili praktické regionální otázky. Tu poslední bych chtěl směřovat spíš do osobní oblasti, což je ovšem těžké, když se v tuto chvíli nelze konkrétně zabývat vašimi budoucími kroky. Takže, co od letošního roku očekáváte, na co se v něm těšíte a čeho se naopak obáváte?

  • Očekávám hlavně, že tento rok bude lepší než ten předchozí. Nikdy jsem nevěřil a stále nevěřím na nešťastná čísla nebo černé kočky běžící přes silnici, nicméně se svými kamarády a známými se shoduji v tom, že rok 2013 nebyl snad nešťastný, ale byl divný. Můj rok 2013 byl divný a jsem rád, že ho mám za sebou. Tedy, od roku 14 očekávám, že bude lepší než rok 13 a že se mi podaří rozhodnout a své rozhodnutí vysvětlit svým spolupracovníkům, voličům, kamarádům a že mě nadále lidé, kteří jsou mi blízko a na kterých mi záleží, budou vnímat jako poctivého a charakterního člověka.

     S Jiřím Zimolou hovořil Miloš Spáčil

Zdroj: Krajské noviny.cz

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze