Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Více peněz? Jsem optimista

Více peněz? Jsem optimista

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček poskytl rozhovor deníku MF DNES.

* Jaký je váš koncept pro dlouhodobou ekonomickou udržitelnost českého zdravotnictví?
Nechci plánovat na deset let dopředu, to v dnešní době nemá smysl. Medicína se vyvíjí dramaticky – nastupují nové technologie, nové léky. Kdo před deseti lety věděl něco o genových manipulacích, biologické léčbě? Bude to zásadně jiná medicína než dnes. Nemůžeme řešit finance bez technologického vývoje v medicíně.
* Trend je ale zřejmý: zdravotnictví je čím dál dražší. Jak chcete zajistit rostoucí příliv zdrojů do zdravotnictví?
Stejně jako je systém nastavený teď – to znamená, máme tu povinné zdravotní pojištění, na kterém se podílí zaměstnanci i zaměstnavatelé, za nevýdělečné platí stát. Problém byl, že s nástupem pana ministra Julínka byla zrušena automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. Na rozdíl od zaměstnanců, kteří s růstem platů přispívají stále víc, státní pojištěnci se „vezli“. Situace se kvůli tomu loni velmi ekonomicky vyhrotila. V koaliční dohodě máme úpravu systému automatické valorizace platby za státní pojištěnce podle růstu průměrných mezd. Materiál budeme připravovat koncem roku, diskuse bude v prvním pololetí.
* Bavili jste se s ministrem financí, kde na to má rozpočet vzít? Rozpočet plní především zmínění zaměstnanci.
Záležitosti jsou jasně řešeny v koaliční dohodě. Všem v době podpisu bylo jasné, co podepisujeme, a jedním ze závazků bylo, že se výrazně zvedne výběr daní. Pan Babiš říkal, že teď se mu to ještě nepodaří, že to bude trvat delší dobu, dva roky, a říkal, že to bude 50 miliard. Takže já jsem optimista.
* Uvažujete o jiném systémovém řešení, pokud by zvýšený výběr daní nevyšel?
Myslím, že nebude potřeba. To, v jakých problémech jsme byli, souviselo s tím, že tu byla celková ekonomická recese. Teď se ekonomika začíná zvedat, začínáme se dostávat do normální fáze. Jsem přesvědčen, že tato vláda vysílá pozitivní signály k hospodářskému růstu, že v příštím roce můžeme počítat s dalším nárůstem. V okamžiku, kdy se začnou zvedat platy, zvyšovat zaměstnanost, bude ubývat státních pojištěnců, tak systém je schopný být sám stabilní, aniž by mu někdo pomáhal. I na začátku ekonomické recese bylo zdravotnictví schopno žít z vnitřních rezerv a předtím několik let nemělo zásadní problém.
* Takže počítáte s tím, že po dobu čtyřletého mandátu vlády Bohuslava Sobotky nebudete muset tok peněz do zdravotnictví řešit, protože vám pomůže růst?
Dokonce si myslím, že zdravotní pojišťovny budou schopny časem zase vytvořit nějaké vnitřní rezervy. Ty jim několik let ekonomického poklesu, která časem přijdou, pomohou překonat. Systém by na tom byl mnohem lépe a s odřenýma ušima by to zvládl, kdyby minulé vlády ze systému nevytáhly růstem DPH poměrně výrazně více peněz.
* A co snižování nákladů, kde by k němu mohlo dojít?
Daří se nám v otázce nákladů na léčiva. Státní ústav pro kontrolu léčiv provedl ve zkráceném režimu revize úhrad některých léčiv, celková roční úspora činí miliardu korun.
* Co dalšího?
Založili jsme přístrojovou komisi (posuzuje užitečnost nákupu drahých přístrojů do nemocnic, pozn. red.), začínají se zveřejňovat smlouvy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními na internetu, zmínil jsem SÚKL – to jsou poměrně konkrétní a jasné kroky. Představa, že budeme ve zdravotnictví šetřit desítky miliard, když ho máme podfinancované, ta určitě není reálná. Budeme se spíš snažit, aby finance, které máme k dispozici, byly co nejlépe využity.
* Jaký smysl má existence sedmi zdravotních pojišťoven a jak mohou tlačit náklady na zdravotní péči dolů?
Počet pojišťoven by určitě mohl být nižší, je to náš dlouhodobý strategický záměr. Při jejich souhlasném stanovisku chceme snížit limit na provoz, bude je to tlačit k dalšímu spojování. Nesníží to náklady základním způsobem, ale pro pacienty i poskytovatele bude systém přehlednější.
* A kolik pojišťoven by bylo optimálních? Jedna velká?
Představoval bych si tři. Které, to neřeknu. V minulosti byl trend, že počet pojišťoven klesal, a to by se nemělo změnit. Pokud k tomu nedojde, budeme minimálně iniciovat spojení Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, protože to jsou pojišťovny silových složek státu a není důvod, aby byly dvě.
* Máte nějaký plán, jak motivovat pacienty, aby se starali o zdraví a zbytečně nečerpali péči?
Jedna z našich priorit je lidi motivovat k prevenci a ke zdravému životnímu stylu, aby využívali preventivní prohlídky.
* A jak lidi na preventivní prohlídku dostanete?
Moc neumím chodit od domu k domu, takže musíme využít toho, že tu jsou sdělovací prostředky, internet, kampaně, které ke zdravému životnímu stylu povedou. V moderní společnosti jiným způsobem kampaně dělat neumíme.
* Váš předchůdce Leoš Heger (TOP 09) plánoval, že lidé, kteří by se o své zdraví starali a prevenci nezanedbávali, by platili o něco méně na zdravotním pojištění.
Nezaznamenal jsem konkrétní návrh, jen úvahu na toto téma v médiích. V systému veřejného zdravotního pojištění měnit pojistné podle způsobu, jakým lidé přistupují k prevenci, není reálné, neumím si to představit. Je tu výrazná role zdravotních pojišťoven, mohly by se diferencovat ve vztahu ke klientům. Těm, kteří zajdou včas na preventivní prohlídku, mohou třeba nabízet bonusové programy.
* Na podobné bonusy lákají klienty už dnes, lidi to ale ke změně chování nevede. Navíc se tím pojišťovny nijak výrazně neodliší.
Zatím toho pojišťovny dělají minimum, měly by se do toho zapojit víc. Máme tu úspěšné programy prevence zhoubných nádorů – rakovina děložního čípku, prsu a kolorektálních karcinomů – kde se pojišťovny zapojily do adresného zvaní pacientů: lidem v rizikových věkových skupinách zaslaly dopisy, aby si zašli za svým praktickým lékařem, který je nasměruje ke specialistům. To je cesta, kterou by se pojišťovny měly vydat.
* Velké téma jsou informace ve zdravotnictví. Na jedné straně lékaři neznají zdravotní historii pacienta, a léčení tak mnohdy není efektivní. Na druhé straně zdravotnická zařízení musí vyplňovat spoustu formulářů, pro pojišťovny i pro Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Není už čas s tím něco udělat?
Zásadní změny skutečně plánujeme. Je tu myšlenka nového ÚZIS, který by měl více využívat elektronických mechanismů. Situace se dnes podobá polovině osmdesátých let, kdy ÚZIS rozesílal papírové formuláře, které lékaři vyplňují a zaměstnanci ÚZIS je zase přepisují do počítačů – to chceme zásadně změnit.

Zdroj: MF DNES, 29.9.2014

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze