Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Urban: Co plyne z ekonomických údajů

Urban: Co plyne z ekonomických údajů

Hned dva důležité ekonomické ukazatele zveřejnily dnešní Hospodářské noviny. Zaměstnavatelé jsou podle Indexu trhu práce společnosti Manpower Group nejoptimističtější od roku 2008 – tedy alespoň v oblasti přijímání nových pracovníků. V říjnu pak exportéři vyvezli zboží v rekordním objemu 295 miliard. Znamená to, že krize končí?

Nežiju jenom v „parlamentním světě" - potkávám se často s lidmi, kteří pracují v nejrůznějších běžných profesích. Již od roku 2008 přitom musejí, rok co rok, pracovat o něco více a tvrději za o něco méně peněz. Vím proto moc dobře, že speciálně oni (ale i další statisíce lidí s podobnými osudy) čekají na konec krize. A rád bych jim v tento adventní čas sdělil něco pozitivního. Jenže odmítám malovat vzdušné zámky a vyprávět pohádky.

Ono se totiž stačí podívat na to první číslo – hodnota citovaného indexu trhu práce je totiž právě rovna nule a v některých odvětvích je hluboce záporná (logistika a doprava -12). Pokud je přitom index záporný, očekává se propouštění a pokud je kladný, zaměstnavatelé počítají s tím, že budou poptávat nové pracovní síly. Výše uvedená nula pak znamená jediné – nebude se ani nabírat, ani propouštět. Nevím jak vy, ale já si důvod k oslavě představuji poněkud jinak, než že se fakticky zakonzervuje současný stav.

Lepší čísla nám nabízí naše obchodní bilance. Její aktivní saldo bylo rekordní – 306,5 miliardy jen za deset měsíců letošního roku. V „předkrizovém" roce 2007 šlo přitom o „pouhých" 87,9 miliardy. Takže přeci jen odpálíme o Silvestra pár raket navíc? Také není důvod – podle přehledu Czech Top 100 totiž objemy vývozu rostou utěšeně od roku 2010. Pouze v roce 2009 zaznamenaly pokles (ze 765 na 640 miliard) a již o rok později vyskočily na vyšší hodnotu, než před krizí – konkrétně na 832 miliard. Loni už to bylo přes tisíc miliard – a to ještě není celý export, ale jen 100 největších vývozců.

Export může mít přitom různé podoby - znám například  jednu dobrou a šikovnou cukrárnu (jelikož už teď nestíhají, tak si kontakt sobecky nechám pro sebe), jejíž cukroví putuje tak z 50% do Německa. A cena není ani zdaleka hlavní důvod. Tihle mistři cukráři přitom v žádném TOP 100 ani TOP 1000 nejsou, ale přesto k našemu exportu svojí trochu přispívají. A když by se sečetl objem vývozu všech takových malých firem, bude vypadat výsledné číslo ještě lépe.

Exportéři tedy žádnou viditelnou krizí netrpí – a přesto se to na naší ekonomice příliš neodráží. Pokud tedy bude zachován letošní trend, bude to samozřejmě pozitivní, ale neznamená to žádnou jednoznačnou záruku budoucího ekonomického růstu.

Příčina je jednoduchá – z hlediska výpočtu HDP totiž činí export jen jednu z položek. A to ještě ne export jako celek, ale jen jeho bilance (která roste). Pokud ostatní položky (tedy, výdaje domácností na spotřebu, soukromé hrubé domácí investice a výdaje státu na nákup výrobků a služeb) budou klesat, tak se nic nezmění. To, aby naše HDP tvořila pouze aktivní bilance zahraničního obchodu je samozřejmě ekonomický nesmysl a aby ho zachránila, musel by být objem exportu nejméně desetinásobný. A to je vize mimo jakoukoliv realitu.

Aby se naše země skutečně dostala z krize a vrátila se řekněme k 4 až 6 procentnímu růstu, musí nezbytně nutně fungovat všechny složky HDP.

Jasně to řekl můj bývalý kolega a současný hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík – Česká republika potřebuje nějakou obdobu amerického New Dealu. Jako člověk, který léta říká to samé, musím ocenit, že Mertlík říká to samé, jen zvolil jiná slova. A rád se k němu připojím.

Když totiž chybí tato vize a to, co Angličané nazývají leadership, budou například cukráři z našeho příkladu (abych to maximálně zjednodušil) tvrdě dřít a péct výborné cukroví, na kterém si budou pochutnávat němečtí či třeba rakouští zákazníci. Daně, které tato firma zaplatí, se však nesmyslně rozplynou v předražených projektech nebo mizerně postavených dálnicích. A například pedagogové dostanou o něco méně, takže si třeba zrovna to výborné cukroví dopřejí jenom o svátek. Anebo také – pokud mají například hypotéku – vůbec.

Historickým úkolem právě vznikající vlády právě s touto vizí přijít. Pokud by se to nezdařilo, bude nám všem příští rok zase o něco hůř. A bude to platit i v případě, že se exportéři „udřou" jako nešťastný kůň Boxer ze slavné knihy Farma zvířat od George Orwella. Proto by  nová vláda měla čím dřív začít vládnout.

Milan Urban

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze