Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Prekérní práce podkopává základy evropského sociálního modelu

Prekérní práce podkopává základy evropského sociálního modelu

V Bruselu se konala konference pořádaná Evropskou komisí na téma Pracovní právo Evropské unie. ČMKOS na konferenci zastupoval JUDr. Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení.

Šlo o reprezentativní jednání za účasti zástupců vlád členských zemí Evropské unie a sociálních partnerů, které bylo zaměřeno na diskusi o klíčových problémech pracovního práva, ekonomickém a sociálním sbližování členských zemí EU a praxi v oblasti pracovněprávních vztahů v období hospodářské krize.

László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, v úvodu zdůraznil, že Evropská unie dnes čelí ekonomické krizi a vysoké míře nezaměstnanosti. Mnoho evropských podniků se snaží snižovat náklady práce a chtějí větší flexibilitu a méně evropské regulace. To je nepřijatelné. Evropská unie je sociální unií směřující k vytvoření sociálního společného trhu, který bude fungovat za férových podmínek.

Algimanta Pabedinskienė, litevská ministryně práce, uvedla, že obzvlášť negativním projevem šedé ekonomiky je rozvoj prekérních forem práce, které často zakrývají nepřijatelné pracovní podmínky a vedou k zotročování domácích i zahraničních pracovníků. Doporučila využít výstupy semináře pro další legislativní opatření na evropské a národní úrovni.

Guy Ryder, generální ředitel Mezinárodní organizace práce, zdůraznil potřebu znovu obnovit myšlenky solidarity a podpory zranitelných skupin zaměstnanců, jakými jsou zejména zaměstnanci v prekérních formách práce, kteří často nemají sociální zabezpečení a pracují za velmi špatných pracovních podmínek. Je třeba využívat inspekci práce k odhalování případů zneužívání zaměstnanců.

Prof. Antoine Lyon-Caen uvedl, že jedním z hlavních problémů je značná rozdílnost sociálních systémů i pracovněprávní regulace v členských zemích, která je na hony vzdálená původním představám šesti zakladatelských zemí Evropské unie.

Občané EU si zaslouží důstojnou práci

Této části jednání předsedala Muriel Guinová, která uvedla, že typickými příklady nehlášené práce jsou případy, kdy OSVČ podhodnocují hlášení o výši svých příjmů proto, aby se na ně nevztahovala definice založená na podniku (podnikání). Dalším nešvarem jsou mzdy na ruku, které zaměstnanec v pracovním poměru dostává vedle vykázané mzdy jako její nezdaněnou část. Evropská definice nehlášené práce by měla pokrývat všechny případy nepravé samostatně výdělečné činnosti i nelegální práci.

Michel Sapin, francouzský ministr práce a zaměstnanosti, zdůraznil, že ve Francii vnímají nehlášenou práci jako práci, která podkopává základy evropského sociálního modelu, práva pracujících a činí zaměstnance, kteří jsou nuceni takto pracovat, zvlášť zranitelnými. Tito lidé pracují za nepřijatelných podmínek, pro které se vžil pojem „novodobé otroctví". Nehlášená práce poškozuje národní rozpočty i financování sociálních systémů, je ve své podstatě zpronevěrou, a proto je třeba se zaměřit na její odhalování a potírání.

Pervenche Bere's, předsedkyně výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu, připomněla, že nehlášená práce dopadá tvrdě na stále větší počet zaměstnanců, kteří jsou nuceni pod hrozbou ztráty zaměstnání a pracovního příjmu pracovat za nedůstojných podmínek v „ilegálním postavení" pod hrozbou postihu a sankcí. Ukazuje se, že bude třeba se vrátit znovu ke směrnici o pracovní době, která je příliš benevolentní v otázce individuálního opt-outu z obecné úpravy a vytváří tak právní podhoubí pro rozmach šedé práce.

Lodewijk Asscher, nizozemský místopředseda vlády a ministr sociálních věcí a zaměstnanosti, vyjádřil znepokojení nad rozmachem mnoha forem atypických pracovněprávních vztahů. Ty označil za nežádoucí jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kterým působí řadu problémů z hlediska spravedlivé hospodářské soutěže. Proto nizozemská vláda podporuje současné evropské iniciativy, které si kladou za cíl nehlášenou práci potírat.

Piet Rennoy, výzkumník Regioplanu, připomněl data o rozsahu šedé ekonomiky, která se pohybuje v jednotlivých členských zemích od 2 % (Rakousko) do 38 % (Rumunsko) a je realizována v mnoha různých formách. Zcela běžným se stává nepravé podnikání, které se v české podobě nazývá švarcsystém. Průkazné však je, že nehlášená práce narůstá úměrně tomu, jak se ve společnosti rozmáhá příjmová nerovnost, ekonomika dosahuje nízký růst HDP, stát zajišťuje jen malou sociální ochranu, v zemi existuje vysoká míra chudoby, malé přerozdělování atd.

Zástupce ČMKOS Vít Samek požádal, aby se evropské instituce zabývaly otázkou jak překonat sociální dumping založený na podstatném rozdílu ve zdanění práce vykonávané v závislé práci a v postavení OSVČ, které je v zemích střední a východní Evropy zneužíváno k obcházení pracovněprávní ochrany.

Odbory odmítají rozdrobení pracovněprávních vztahů

Generální tajemnice Evropské odborové konfederace Bernadette Ségol na závěr konference řekla: „My odboráři zblízka vnímáme ohromné rozdíly mezi členskými zeměmi a regiony Evropy, narůstající chudobu a nezaměstnanost a další velké problémy, s nimiž se lidé sami bez pomoci jen stěží mohou vyrovnat. Z našeho pohledu proto není možné uvažovat o rozdrobení pracovněprávní úpravy do mnoha různých pracovněprávních vztahů. Naopak, potřebujeme zajistit evropskou úroveň pracovněprávní ochrany pro všechny zaměstnance. Deregulace by podminovala evropský sociální model, sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Úsporné programy již dnes dotlačily zaměstnance do situace, že za mzdu již nelze vyžít. Proto nejsme ani pro navrhovanou jednoduchou pracovní smlouvu, která by údajně měla být východiskem z nouze. I ona je jen prostředkem k prospěchu získanému zaměstnavatelem na úkor zaměstnance."

(Vyšlo v časopise Sondy Revue č. 12/2013)

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze