Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Odbory: Kolektivní vyjednávání navýšilo loni průměrné mzdy o 34 188 korun!

Odbory: Kolektivní vyjednávání navýšilo loni průměrné mzdy o 34 188 korun!

Ani letos nedošlo v žádné kolektivní smlouvě ke snižování průměrné mzdy. K rostoucí důvěryhodnosti odborů v očích občanů bezesporu přispívá i fakt, že odbory jsou jediným skutečným obhájcem pracovněprávních, sociálních a mzdových nároků zaměstnanců.

A to dokonce i zaměstnanců, kteří v odborech nejsou a pouze se „vezou". Je veřejným tajemstvím, že ve firmách, kde odbory působí a kolektivně vyjednávají, jsou příjmy zaměstnanců vyšší než ve firmách, kde odbory nejsou. Potvrzuje to i podrobné šetření o průběhu kolektivního vyjednávání na vyšším stupni a na podnikové úrovni v roce 2013, které projednal listopadový sněm Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Jaké jsou výsledky kolektivního vyjednávání odborů v roce 2013?

Kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni

„Z celkového počtu 29 odborových svazů sdružených v ČMKOS uzavřelo 12 svazů celkem 19 kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS). Smlouvy pokrývají téměř 7160 zaměstnavatelů a chrání více než 620 tisíc zaměstnanců, což představuje více než 15 % všech zaměstnanců v zemi," říká Helena Čornejová, expertka ČMKOS.

„Jedna KSVS byla uzavřena i pro učňovské zařízení, tj. pro zaměstnance v nepodnikatelské sféře. Kromě výše uvedených smluv existuje ještě rámcová kolektivní smlouva pro zaměstnance armády v 90 základních organizacích v působnosti Odborového svazu civilních zaměstnanců armády," dodává Čornejová.

Smlouvy s roční účinností jsou postupně nahrazovány víceletými smlouvami. Mzdová ustanovení se většinou dojednávají každý rok formou dodatku ke KSVS.

Chudých pracujících přibývá

Ze šetření ČSÚ vyplývá, že podíl osob ohrožených chudobou, které bydlely v domácnosti s ekonomicky aktivními členy, rostl, a to ze 4 % v roce 2011 na 4,5 % v roce 2012.

Chudoba pracujících se neprojevuje pouze nízkou mzdou, ale také nekvalitními pracovními podmínkami. Dalším faktorem je nejisté zaměstnání – u osob pracujících na dobu určitou je podíl chudých pracujících dvounásobný oproti zaměstnancům na dobu neurčitou.

„Pracující chudobou jsou nejvíce ohroženy ženy a lidé s nízkým vzděláním. V Česku činí podíl chudých pracujících vysokoškoláků pouze 2 %, zatímco zaměstnanců se základním vzděláním ohrožených chudobou je 41 %," upozorňuje Helena Čornejová.

Očekávaný vývoj průměrné mzdy v roce 2013

V prvním pololetí roku 2013 průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců činila:

  • v národním hospodářství 24 503 Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 vzrostla o 101 Kč, resp. o 0,4 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 1,7 %, se mzda reálně snížila o 1,3 %,
  • v podnikatelské sféře 24 560 Kč, což bylo o 75 Kč, resp. o 0,3 % více než ve stejném období roku 2012. Reálná se mzda se snížila o 1,4 %,
  • v nepodnikatelské sféře průměrný nominální plat dosáhl výše 24 253 Kč, což je nárůst o 238 Kč, resp. o 1,0 %. Reálný plat ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 tak klesl o 0,7 %.

Nárůst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR na přepočtené počty zaměstnanců by se mohl za celý rok 2013 pohybovat v intervalu od 0,5 do 1,5 %.

Mzdový vývoj sjednaný v KSVS na rok 2013

Z celkového počtu 18 KSVS uzavřených v podnikatelské sféře je konkrétní meziroční růst průměrné nominální mzdy sjednán pouze ve třech a pohybuje se od 1,5 do 2,5 %. V některých KSVS jsou dohodnuty nárůsty tarifních (základních) mezd, příplatků, resp. i dalších složek mzdy, nebo bylo dohodnuto, že nárůst mezd bude odpovídat inflaci, nebo že mzdy zůstanou na úrovni roku 2012. Ostatní KSVS buď neupravují mzdový vývoj vůbec, nebo se sociální partneři dohodli, že o meziročním růstu budou vyjednávat ve firmách.

Tarifní mzda a další složky mzdy sjednávané v KSVS

Tarifní systémy byly v roce 2013 sjednány v 50 % KSVS. Vyšší úroveň tarifních mezd než v roce 2012 je dohodnuta v 7 KSVS, tj. v cca 39 % z celkového počtu uzavřených.

Mzdové příplatky sjednané v KSVS

KSVS se zaměřují zejména na úpravu příplatků za práci přesčas, za práci v nočních směnách, za práci o sobotách, nedělích a za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí.

Délka pracovní doby a její rozložení

Přestože v době ekonomické krize počet KSVS obsahujících dohodu o prodloužení nároku na dovolenou nad rámec ZP mírně klesl, zůstává i nadále nedílnou součástí více než poloviny KSVS – letos je taková dohoda obsažena v 56 % KSVS. Jde o důležité ujednání, které v kontextu s rostoucím tlakem na flexibilitu a se zavedením tzv. karenční doby při pracovní neschopnosti pomáhá zaměstnancům lépe slaďovat jejich rodinný a pracovní život. Například zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně je pro rok 2013 dohodnuto v 44 % KSVS.

Sociální podmínky a zaměstnanecké výhody

Dohody týkající se tvorby sociálního fondu a ostatních sociálních programů jsou v roce 2013 sjednány v 5, resp. 28 % KSVS s tím, že bližší podmínky čerpání prostředků z fondu (programů) budou stanoveny v podnikových kolektivních smlouvách. Ve 33 % KSVS jsou dohodnuty i formy spolurozhodování odborové organizace o užití FKSP a sociálního fondu či jiného programu.

Stravování zaměstnanců

Příspěvek zaměstnavatele na zvýhodněné stravování zaměstnanců je dlouhodobě upraven ve více než 82 % KSVS. Mezi další benefity patří příspěvek na penzijní připojištění, který je obsažen ve 39 % smluv a příspěvek na životní pojištění ve 28 % KSVS.

„Většina OS ve svých hodnoceních konstatuje, že kolektivní vyjednávání na rok 2013 bylo vzhledem k probíhající hospodářské krizi mimořádně náročné. Ne vždy se podařilo udržet již dříve dosažený standard. Nejsložitější byla jednání a i nejvíce kompromisů bylo učiněno ve mzdové oblasti a v případě některých benefitů. V části KSVS bylo dohodnuto zvýšení tarifních mezd, anebo růst mezd nad úrovní inflace při splnění dohodnutých podmínek. Část KSVS pro 2013 růst mezd vůbec neupravuje s tím, že tato oblast bude upravena v podnikových kolektivních smlouvách," uzavírá Čornejová výčet vyjednávání odvětvových smluv.

Kolektivní vyjednávání na podnikové úrovni v roce 2013

Na rok 2013 bylo uzavřeno 4739 podnikových kolektivních smluv (PKS), které pokrývají na více než 1 348 065 zaměstnanců, což přestavuje cca 34 % všech zaměstnanců v ČR. Počet zaměstnavatelů, u kterých působí odborové organizace, činil 4886.

Nárůst u malých zaměstnavatelů

Z uvedeného počtu 732 malých zaměstnavatelů jich 69,5 % působí v tzv. podnikatelské sféře a zbytek zaměstnavatelů je ve veřejných službách a správě.

Z údajů OS vyplývá, že letos došlo k mírnému nárůstu počtu uzavíraných PKS u firem do 50 zaměstnanců, a to o cca 5 %. Z celkového počtu zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 51 do 100, kde působí odbory, byly kolektivní smlouvy uzavřeny u cca 83 % z nich.

Pracovní a mzdové podmínky sjednané v PKS

Vybrané údaje o mzdových a pracovních podmínkách sjednaných v 1727 PKS – v roce 2013 bylo:

  • 1324 podnikových kolektivních smluv sjednaných v podnikatelské sféře,
  •  403 podnikových kolektivních smluv sjednaných v organizacích ve veřejné službě a správě, z toho v obcích 128.

Prakticky všechny PKS obsahují kapitolu vymezující podmínky pro činnost odborových organizací. Jedná se zejména o podrobnější úpravu rozsahu poskytování ekonomických informací, podmínek pro činnost základních organizací, časový rozsah uvolňování funkcionářů s náhradou mzdy, výběr členských příspěvků srážkou ze mzdy apod.

Odměňování zaměstnanců sjednané v PKS

„Do roku 2008 byl mzdový vývoj sjednáván v 75 % PKS. Hospodářská krize způsobila, že počet PKS upravujících mzdový vývoj začal klesat. K největšímu propadu došlo v roce 2010, kdy dohoda o mzdovém vývoji byla dosažena pouze ve 42 % PKS. V roce 2011 došlo k obratu a mzdový vývoj byl sjednán již v 56 % PKS. Minulý rok a letos tento trend pokračuje a mzdový vývoj je součástí téměř 60 % PKS," informuje Helena Čornejová.

Pozitivní zjištění je, že ani letos nedošlo v žádné PKS ke snižování průměrné mzdy zaměstnanců. Nejrozšířenější formou zůstává i letos dohoda o zvyšování průměrné nominální mzdy a takový závazek je obsažen ve 22,1 % PKS.

Dále z hlediska četnosti následuje:

  • zvýšení mzdových tarifů – 20,4 % PKS,
  • udržení reálné mzdy – 14,0 % PKS (v roce 2012 v 12,6 % PKS, v roce 2011 v 11,5 % PKS, v roce 2010 v 12,9 % PKS, v roce 2009 10,4 % PKS a v roce 2008 v 9,9 % PKS),
  • zvýšení celkového objemu mzdových prostředků – 6,8 % PKS,
  • zvýšení průměrné reálné mzdy – 1,7 % PKS.

Minimální mzda

Kombinaci výše uvedených forem mzdového růstu využilo 8,3 % PKS.

Počet PKS, ve kterých je obsažen závazek zaměstnavatele, že bude vyplácet vyšší měsíční minimální mzdu, než stanoví vláda svým nařízením, je letos poprvé od roku 2000 vyšší než 10 %. Takové ujednání je obsaženo v 12,1 % PKS.

Průměrná měsíční hodnota minimální mzdy sjednaná v PKS na rok 2012 tak činí 9889 Kč (celostátní minimální mzda byla letos, po sedmi letech, navýšena o 500 Kč na 8500 Kč).

Příplatky ke mzdě a další složky mzdy

Příplatek za práci přesčas nad rámec zákoníku práce je letos sjednán v 83,9 % PKS a jeho průměrná výše činí:

  • v pracovní den – 25,9 % průměrného výdělku;
  • v sobotu a neděli – 48,3 % průměrného výdělku;
  • bez rozlišení – 26,5 % průměrného výdělku.

Příplatek za práci ve svátek je sjednán v 74,4 procenta PKS. Výše příplatku činí 101,7 % průměrného výdělku.

Příplatek za noční práci je sjednán v 82,3 % PKS. Průměrná výše příplatku činí 13,40 Kč/hod. Za posledních 5 let tak nedošlo k žádné zásadní změně.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je upraven v 61,9 % PKS. Průměrná výše příplatku činí 7,50 Kč/hod., nebo 10,3 % průměrného výdělku, nebo 10,5 % základní sazby minimální mzdy, to znamená, že výše příplatku se od roku 2009 nemění.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli je celkem sjednán v 78,0 % PKS a průměrná hodnota příplatku činí 23,4 % průměrného výdělku. Došlo k mírnému nárůstu průměrné hodnoty příspěvku.

Délka pracovní doby

Zkrácení pracovní doby (alespoň v jednom z pracovních režimů) je dlouhodobě sjednáváno v cca 94 % PKS a patří k významným úspěchům kolektivního vyjednávání. V roce 2013 je sjednáno v 93,7 % PKS.

Počet zaměstnavatelů, u kterých je v kolektivní smlouvě prodloužen nárok na dovolenou, zůstává (bez ohledu na hospodářskou krizi) po celé sledované období na úrovni kolem

80–85 % PKS. Letos je upraveno v 85,9 % PKS. Většina PKS využívá možnosti prodloužit dovolenou o 1 týden (letos upraveno v 77,0 % PKS).

Sociální podmínky a zaměstnanecké výhody

Pro rok 2013 je tvorba sociálního fondu sjednána ve 32,2 % PKS.

U většiny zůstalo zachováno poskytování základních benefitů. Patří sem příspěvek na závodní stravování, na penzijní připojištění, na životní pojištění, na rekreaci, rehabilitaci, dopravu do zaměstnání a mnohé další. Pokud jde o sociální fondy, tak jejich tvorba je sjednána, stejně jako v letech 2012 a 2010, v cca 30 % PKS u zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance mzdou. U obcí a krajů je tvorba sociálního fondu dlouhodobě upravena v cca 93 % ze všech sledovaných PKS.

Kolektivní smlouvy přinášejí jednoznačně výhody

I v roce 2012 byl vývoj průměrné mzdy i mzdy na úrovni mediánu v podnicích s kolektivní smlouvou podstatně příznivější než vývoj mezd v podnicích, kde kolektivní smlouva uzavřena nebyla.

Rozdíly v průměrné hrubé měsíční mzdě v roce 2012:

  • průměrná mzda celkem v podnicích s PKS byla o 11 % (o 2849 Kč) vyšší než v podnicích bez PKS (v ročním vyjádření to představovalo částku 34 188 Kč),
  • průměrná mzda mužů v podnicích s KS byla o více než 9 % (resp. o 2768 Kč) vyšší než v podnicích bez KS (v ročním vyjádření tzn. o 33 216 Kč více),
  • průměrná mzda žen v podnicích s KS byla o více než 10 % (resp. o 2342 Kč) vyšší než v podnicích bez KS (v ročním vyjádření o 28 104 Kč více).

„Šetření znovu potvrzuje, že existence kolektivní smlouvy ve firmách v době krize ještě výrazněji než v době růstu ovlivňuje výdělkovou úroveň zaměstnanců, a to především v podobě zvyšování mezd zaměstnanců v nízkých a středních příjmových kategoriích," uzavírá výčet Helena Čornejová.

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze