Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Nehlášená práce pendluje napříč Evropskou unií

Nehlášená práce pendluje napříč Evropskou unií

Problematikou tzv. nehlášené práce se zabýval 6. výroční seminář Evropské sítě pracovního práva (ELLN) konaný ve Frankfurtu nad Mohanem. Za odbory se semináře zúčastnil JUDr. Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení ČMKOS.

Profesor Colin Williams z britské Sheffield University v úvodu charakterizoval nehlášenou práci jako jakoukoliv placenou pracovní činnost, která je v souladu se zákonem, pokud jde o její povahu (tj. nejde o trestnou činnost), ale není ohlášena státním orgánům. Nikdo dnes neví, jak velký rozměr má nehlášená ekonomika – odhady se pohybují od 2 do 38 % (pod 8 % se vyskytuje v Rakousku a naopak nejvíce v Bulharsku, kde činí 38 %; Česko vykazuje 16 %).

Účast v nehlášené či nikoliv plně hlášené práci se různí v evropských regionech. Nejméně se vyskytuje v západoevropských zemích, mnohem více ve střední a východní Evropě. Zhruba 5 % zaměstnanců dostává vedle ohlášené mzdy také mzdu na ruku (v obálce), její výše přitom činí v průměru až 43 % celé mzdy. Ne vždy je nehlášená práce ze strany veřejnosti hodnocena jako negativní společenský jev. Někdy je vnímána jako reálná možnost z pohledu racionálně se chovajícího ekonomického subjektu, jindy jako ekonomická nezbytnost umožňující přežití podniku, popřípadě jako charakteristická tendence neokapitalismu (neoliberalismu).

Nehlášená práce v podobě pendlerské pracovní migrace

Profesorka Sonia McKay z Londýnské metropolitní univerzity zdůraznila, že nehlášená práce se na nadnárodní úrovni nejvíce vyskytuje v podobě neformálního vysílání zaměstnanců mezi členskými zeměmi, zaměstnávání imigrantů ze třetích zemí bez pracovního povolení v neformální ekonomice a v neformální přeshraniční práci. Odhaduje se, že v současné době se pohybuje v zemích Evropské unie mezi 1,5 až 3,8 milionu neevidovaných imigrantů. Obecné trendy favorizují dočasnou, popřípadě „pendlerskou" pracovní migraci.

Ukazuje se, že nehlášená práce má těsnou souvislost s úspornými opatřeními realizovanými v reakci na krizi. Největší dilema problému nehlášené práce tak vyvolává skutečnost, že v době krize obě smluvní strany, tedy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, souhlasí s prekérní prací, aby se vyhnuli nákladům souvisejícím s plnými odvody daní a sociálního pojistného. I když je zřejmé, že tím poškozují zaměstnance, např. na jeho budoucích penzijních právech, příliš se tím nezabývají. Práce za mzdu v tu chvíli dostává přednost. Například lotyšská společnost ve veřejném průzkumu přiznává masivní podporu práci v šedé ekonomice.

Profesor Edoardo Ales z italské University Cassino uvedl, že nehlášená práce představuje případ porušování ohlašovacích povinností, které mají smysl z hlediska fungování trhu práce, sociálního zabezpečení i férové hospodářské soutěže. Porušení povinností v souvislosti s nehlášenou prací jsou především trojího druhu: absence registrace, popř. ohlášení, částečné ohlášení (šedá práce, nedostatečně, tj. podhodnoceně nahlášená práce či „obálková" práce) a konečně nahlášení práce jako samostatné výdělečné činnosti v situaci, kdy se jedná o závislou práci (tj. skrytá práce, nesprávně ohlášená práce, švarcsystém atd.).

Je proto zapotřebí hledat cesty jak převést nehlášenou práci do formální ekonomiky a nehledat v této formě levnější a snazší alternativu k pracovnímu poměru, který musí zůstat hlavní a základní formou výkonu závislé placené práce. Je zapotřebí rozvinout mezinárodní spolupráci k potírání nehlášené práce a využít k tomu možností Mezinárodní organizace práce (MOP), která se zabývá analýzou pojmu neformální ekonomiky, jež je poněkud širší v porovnání s pojmem nehlášené práce. Je na místě se zabývat otázkou, zda existuje společný zájem Evropské unie a MOP ve vztahu k nehlášené práci – zdá se, že by jím mohl být zájem na převodu vztahů v tzv. neformální ekonomice do formální ekonomiky.

EU zpřísnila pravidla pro přesuny levných pracovníků

Ministři práce zemí EU předběžně schválili přísnější pravidla pro zaměstnávání levných dočasných pracovních sil z východoevropských zemí EU a odjinud. Vyhověli tím požadavkům odborů a zemí, jako je Francie, proti naopak byly některé východoevropské země, například Maďarsko. Každý rok přesouvají zaměstnavatelé z EU mezi jednotlivými zeměmi miliony pracovníků. Týká se to hlavně stavebnictví, zemědělství, pohostinství a dopravy. Podle údajů francouzské vlády se počet takových pracovníků jen ve Francii letos zvýšil o čtvrtinu procent na více než 200 tisíc osob.

„Odbory a některé země si stěžují, že nynější unijní legislativa dává firmám možnost přesouvat levné zaměstnance sezonně z jedné země EU do druhé. To podle odborů bere práci domácím. Návrh na zpřísnění donutí firmy k většímu papírování ve snaze dokázat, že dočasné kontakty se zahraničními pracovníky jsou uzavřeny v dobré víře. Konečnou dohodu v této věci by měly nyní dojednat země EU a Evropský parlament," informuje na závěr Vít Samek z ČMKOS.

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze