Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Český národ není xenofobní, žije zde mnoho skupin národností a etnik v poklidu a vzájemné toleranci. Přesto v zájmu udržení stability našeho vývoje je třeba poslat jasnou zprávu: „Nejste vítáni u nás, jsme ochotni vám pomoci u vás doma!"

Je nutné ochránit vnější hranice EU

Pakliže na to mají právo státy Perského zálivu, proč bychom takový přístup nemohli aplikovat i my? Historický vývoj se nedá zastavit, ale EU si musí být schopná uhájit své hranice, pakliže nechce skončit jako Říše římská! A konfliktům se snažit zabránit, či je řešit v místě vzniku. Je nepřijatelné, aby západní státy svou rétorikou vytvářely dojem nutnosti řešení situace v rozdílech přístupu k migrantům mezi jednotlivými evropskými státy. Elity EU by v prvé řadě měly řešit situaci EU versus lokalita destabilizovaných států, ze kterých proudí migranti. Je nutné ochránit vnější hranice EU a pomoci v tom okrajovým států, jako je Itálie, Řecko… Pakliže něco škodí, není to rétorika ČR, jako především naprostá impotence bruselských úředníků řešit tento mezinárodní problém s ohledem na zájmy EU.

Rozlišujme na jedné straně migranty, kteří pochází z bývalých kolonií evropských velmocí spolu s ekonomickými migranty, kteří jdou za svými rodinami již usídlenými v zemích západní Evropy, a nebo směřují do západní Evropy s vidinou práce, výdělků, obživy sebe i svých blízkých, mnohdy celých vesnic. Takové migraci řekněme NE, uvědomme si, že s tak masivním přílivem migrantů sociálně ekonomická úroveň evropských států zákonitě klesne, což bude zdrojem frustrace nejen pro zdejší občany, ale i pro samotné přistěhovalce. Skrývá se v tomto obrovské nebezpečí sociálních konfliktů a úpadku evropského vývoje.

Ti, kteří jsou v ohrožení života a potřebují naši pomoc, těm pomůžeme přesně dle zákonů i mezinárodních úmluv

Na druhou stranu řekněme jasně a srozumitelně, ať již konečně zamezíme reinterpretaci českého přístupu k imigrantům a našeho pošpiňování, ti, kteří jsou v ohrožení života a potřebují naši pomoc, těm pomůžeme přesně dle zákonů i mezinárodních úmluv. Jsme připraveni vrátit světu vlnu solidarity, kterou dali našim migrantům v průběhu dějin, nejen po invazi 1968. Naše pomoc je však pro lidi, kteří ji od nás potřebují. Očekával bych, že přístup takových lidí bude přijetí pomoci s pokorou a nebude tak agresivní, nebude si ji vydobývat násilím a křikem: „Nechceme jídlo, chceme vlak - nechceme vaši pomoc, chceme do Německa!“ Uvědomme si, že se schengenským prostorem jsme Německo i my!

Naše demokracie, tolerance, svobody nesmí být naší slabostí

Jsem člověk se sociálním cítěním a jsem přesvědčen, že lidem v nouzi se má pomoci. Ale pokud tito lidé, jak prokázala politika multikulturalismu v předešlých letech, nejsou ochotni s pokorou přijmout pravidla naší civilizace, přijmout náš právní systém, naši řeč atd., měli by se vrátit, odkud přišli. Takto se nechovají lidé, kteří před něčím utíkají a hledají pomoc. Naše demokracie, tolerance, svobody nesmí být naší slabostí.