Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Hyenistické působení soukromých exekutorů začíná ohrožovat naši demokracii

Hyenistické působení soukromých exekutorů začíná ohrožovat naši demokracii

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach v rozhovoru pro Divnej svět o tom, proč vnímá volební výsledek ČSSD jako katastrofu, o státem legalizovaném rozkrádání majetku chudých lidí nenažranými exekutory, o hyenismu a nemravnosti exekutorských příjmů, proč by mělo být exekutorům zakázáno sahat lidem na sociální dávky, o reálné možnosti nápravy a také o ohrožení naší demokracie.  

Zhruba před měsícem (7. listopadu) jste rezignoval na funkci místopředsedy strany. V bouřlivé atmosféře, obviňován ze stranického puče proti předsedovi Sobotkovi. Jak Vám je teď a jaká je atmosféra ve straně?

Mnohem klidnější. Když se zdvihnou emoce, všechno se zdá složitější, větší, strašidelnější. Pak, když hlavy vychladnou, normální lidé vidí, jak to bylo hlavně médii nafukováno a přeháněno. Novináři chtěli svou „story", tak ji prostě měli.

Rezignovali jsme na pozici strany, která chrání slabé před zvůlí silných

Chcete říct, že se nic nestalo a že to všechno jen nafoukla média?

Ne, to říct nechci. Říkám jen to, že média to zkreslila a zdeformovala a zdeformované nafoukla. Tím ale byly způsobeny dvě špatné věci. Jednak bylo do této situace napěchováno mnohem víc emocí, než by tam bylo bez toho drtivého mediálního tlaku, což zpětně silně ovlivnilo celou situaci. A za druhé kvůli mediálním tlakům jen na některé jednotlivé útržkovité věci se úplně zapomnělo na to nejdůležitější: na diskusi o příčinách volebního debaklu sociální demokracie.

Myslíte, že něco přes dvacet procent je debakl? Byl to nejlepší výsledek ze všech politických stran v těchto volbách.

Je to zásadní debakl. Po sedmi letech otřesných pravicových vlád, které svorně a upřímně nenáviděl celý národ, kabinetů, vládnoucích tak nehorázně špatně, že stačilo jen nedělat zásadní chyby a velké vítězství by nám spadlo do klína, je dvacet procent podle mého názoru katastrofa. V takové situaci, kde jsme měli všechny trumfy v rukávu, je realistické říct, že čtyřicet procent a více by byl skvělý výsledek (jako Robert Fico na Slovensku...), třicet a více průměrný výsledek, pár jednotek pod třicet špatný výsledek, ale dvacet je prostě katastrofa.

Jak si ten výsledek vysvětlujete? Kde jsou příčiny výprasku sociální demokracie?

Nepřesvědčili jsme dostatek lidí o kvalitě svého programu.

Proč ne?

Protože jsme dostatečně nereagovali na to, co lidé skutečně potřebují, co je opravdu akutně trápí a bolí, chovali jsme se v různých ohledech jako hluší a slepí. A ještě hůř: rezignovali jsme na pozici strany, která chrání nemajetné a slabé lidi před zvůlí silnějších.

To jsou hodně vážná slova. Co máte konkrétně na mysli?

Toho je víc, bylo by to na dlouhou analýzu.

Hyenám je jedno, že lidi ekonomicky úplně zničí

Tak ji pojďme udělat. Klidně ji dělejme na pokračování, ale zajímají mě vaše slova, že sociální demokracie rezignovala na pozici strany, která chrání nemajetné a slabé lidi před zvůlí silnějších. Protože přesně tuhle výtku vůči ČSSD bylo před volbami slyšet od lidí nejčastěji. Proto mě zajímá, co tím myslíte konkrétně.

Dobře. Takže například jednou ze zásadních věcí, které jsme trestuhodně zanedbali, je hrozná situace v oblasti exekucí. Jen jsme o tom tak akademicky plkali, ale vůbec jsme nepřesvědčili lidi, že s tou děsnou nespravedlností něco chceme opravdu udělat. A přitom lidé úplně oprávněně vnímají exekuce v dnešní podobě jako státem legalizované rozkrádání majetku – a to zejména chudých lidí.

To asi mluvíte z duše statisícům nebo spíše milionům lidí. A věřím, že kdyby jste měli dobrý plán, jak tuto hrůzu napravit a dokázali ho říct lidem, že byste získali třicet procent hravě, nebo spíše mnohem víc... Co s tím teď tedy uděláte?

Dluhy se mají platit, to musí být od začátku jasné všem, i těm dlužníkům, kteří byli na základě trestuhodně špatných zákonů okrádáni se souhlasem státu. Ale musí se to dít normálně a lidsky.

Člověk by měl být předně vždy náležitě upozorněn na to, že má dluh. A měl by mít alespoň dvě upozornění a různé možnosti ho splatit ještě předtím, než se to vůbec dostane k exekutorovi. Tady je podle mě právní úprava stále ještě nedostatečná.

Dnes u nás platí naprosto neadekvátní praxe, kdy ze stokoruny dluhu může být se vším příslušenstvím nakonec platba klidně deset nebo dvacet tisíc. To je absurdní nehoráznost. Jsou země, kde soudy prohlašují takovou praxi za nemravnou a zakazují ji. U nás se ale stalo zvykem, že lidé bez skrupulí a bez svědomí bohatnou na chudobě lidí, protože jim to špatné zákony dovolují.

Některé druhy byznysu se už přímo zaměřily na ekonomickou likvidaci seniorů a sociálně slabých občanů. Tito zloději chránění zákonem mají u chudých lidí totiž jistotu, že své nemravné peníze z nich dostanou, protože kterýkoli exekutor bez nejmenší výčitky svědomí exekuuje těmto lidem důchody a sociální dávky.

Takovým hyenám je úplně jedno, že ty lidi třeba už nadosmrti ekonomicky totálně zničí, ožebračí je, uvrhnou je do hladu. Podle zákona vědí, že mají od státu povoleno nechat jim zabavit dávky, takže zloději jsou si jisti, že jim mají co vzít. Jestli to ti lidé přežijí nebo zemřou hladem, je jim naprosto lhostejné.

Německý model přísně řízených, ale výkonných státních úředníků

Mělo by být tedy exekutorům zakázáno sahat lidem na sociální dávky?

Samozřejmě! To by mělo být jedním z nejdůležitějších opatření! Státem vyplácené sociální dávky a také důchody by měly být vyňaty z pravomoci exekutorů, prostě by na ně exekutor nesměl sáhnout.

Nakonec náklady na pomoc ožebračeným lidem zůstávají zase na státu, protože ten se musí zase postarat o ty lidi, které exekutoři oberou. Takže exekutoři obírají také stát – jednou přímo, když seberou lidem státní peníze, sociální dávky nebo důchody, a podruhé když tím násilně nutí stát, aby vydával ze své kasy zase další peníze. Proto na sociální dávky prostě nesmí sáhnout. To jsou státní peníze, určené pro lidi v nouzi na jejich živobytí, nejsou v žádném případě určeny na luxusní život exekutorů.

Celý systém exekutorů je nutné postavit pod nekompromisní a přísnou státní kontrolu, tvrdý dohled a regulaci.

Tedy exekutoři jako státní úředníci, třeba německý model?

Ano, to je další možnost, ze všech nejlepší: výborně placení exekutoři jako státní úředníci. Odstranilo by se tím to nejhorší zlo – strašné další příslušenství, které absurdně prodražuje dluhy a ožebračuje lidi, ekonomicky je to doslova ruinuje. Jsem přesvědčen, že výkon spravedlnosti, zajišťovaný a garantovaný státem, musí být ve státních rukou a ne v soukromých. Klidně ať mají i státní exekutoři v některých důležitých ohledech podobné pravomoci jako dnes, aby mohli vymáhat dluhy, ale nesmí ožebračovat lidi.

Je to reálné?

Musí to být reálné, vždyť se tady děje vůči lidem nehorázné svinstvo! Narazí to určitě na obrovský odpor soukromých exekutorů, vždyť se bavíme o tom, že je nutné je připravit o miliardové příjmy, takže se budou jistě tvrdě bránit. A možná ještě tvrději se bude bránit advokátská lobby, která má společně s exekutory také zajištěny mnohamiliardové nemravné příjmy z ožebračování lidí, jen se o nich nemluví tak často jako o exekutorech.

Soukromí exekutoři zklamali v mnoha ohledech

Jistě je možné očekávat, že budou tvrdit, jak se bez nich zhorší situace....

Ano, ale to jsou nesmysly. Protože jednak budou mít budoucí státní exekutoři velmi podobné pravomoci na vymáhání dluhů jako ti soukromí, jen nebudou lidi okrádat o tisíce nebo desetitisíce korun kvůli pětistovce dluhu. Účinní ve vymáhání budou tedy stejně jako soukromí exekutoři, ale budou postupovat podle normálních lidských a nikoli podle zvrácených pravidel.

Faktem je, že kdysi nebyla situace ve vymáhání dluhů dobrá, ale to nebylo tím, že tehdy existovali státní exekutoři, ale bylo to proto, že neměli dostatečné pravomoci. Měli být tehdy vybaveni dostatečnými pravomocemi a nemuseli se vůbec zavádět soukromí exekutoři. A když už byli zavedeni, pak měli okamžitě dostat tvrdě přes prsty, nebo být změněni na státní exekutory, s obdobnými pravomocemi, jak jsem říkal, hned jakmile se začali dopouštět prvních nestoudných excesů. Jakmile začali bezcitně a nemilosrdně ničit chudé lidi, mělo se proti nim okamžitě rázně zakročit.

Já jsem před lety při přijímání zákona o soukromých exekutorech tuto normu také podpořil v dobré víře, že radikálně zlepší tehdejší tragickou situaci v podnikatelské sféře, kdy takříkajíc nikdo neplatil nikomu. Na základě dnešních zkušeností to považuji za chybu. A navíc se dokonce ani nevyplnila očekávání, která panovala ohledně toho, jak soukromí exekutoři zlepší situaci.

Ti můžou být maximálně tak zticha, protože právě třeba dluhy mezi firmami, o které právě tehdy, při přijímání zákona o soukromých exekutorech, šlo nejvíce, nejenže nebyly zlikvidovány, jak si od soukromých exekutorů tolik lidí slibovalo, ale situace se dnes dokonce pořád zhoršuje. A to navzdory soukromým exekutorům... Zvláště menší firmy, které pracují jako subdodavatelé, si stěžují, že velké firmy jim neplatí; nebo platí, ale často s obrovským zpožděním. Malé firmy tak vlastně nedobrovolně (a nesmírně levně) úvěrují ty velké obry.

Když jim namítnete, že mají dluh vymáhat přes soukromého exekutora, tak se vám hlasitě vysmějí, protože řeknou, že pokud to udělají, už nikdy nedostanou žádnou zakázku, jsou v branži odepsaní. Takže se dostáváme k obrovskému paradoxu, že vlastně to nejdůležitější, kvůli čemu kdysi vznikali a byli vylobováni soukromí exekutoři, dnes nefunguje. Exekutoři se tak nyní hojí na malých, chudých lidech, často závislých na sociálních dávkách, u kterých mají jisté, že z nich ty peníze vytřískají.

Lidé jsou zahnáni do kouta, což je živná půda pro extrémismus

Ještě něco důležitého by se mělo změnit?

Územní určení. Stejně jednoznačně, jako je vymezena územní působnost soudů, policie nebo státních zástupců, musí být dána i územní působnost exekutorů. Musí to být výkon státní správy a pokud se případ odehraje například v Brně, bude to řešit exekutor z Brna a ne z Prahy nebo z Ostravy.

Znovu ale opakuji – tím nejdůležitějším je vrátit jistotu občanovi, že banální dluh pro něj nebude znamenat ekonomickou likvidaci. Nesmí se už nikdy opakovat případy, kdy exekutoři nemilosrdně kvůli svému zisku vyhazovali lidi na ulici a doslova rabovali jejich majetky. To nemělo naprosto vůbec nic společného se spravedlností, to byla jen nenažraná zvůle.

Možná to stihnete, obrazně řečeno, za pár minut nebo vteřin dvanáct... Lidi totiž jsou už hodně naštvaní, a fakt, že politici na ně v tomto ohledu úplně kašlou, je začíná dost rozpalovat...

S tím souhlasím – bohužel. A také se toho obávám. Nejhorší situace ve společnosti nastaly vždy v dobách, když byli lidé zaháněni do kouta, když je surovost státu nahnala do situací, ve kterých se domnívali – a neřeším, jestli oprávněně nebo neoprávněně – že z nich už nemají úniku. Přesně to ale cítí dneska většina lidí.

Když už nemá člověk co ztratit, tak se radikalizuje. Protože už mu na ničem pořádně nezáleží. A to je nebezpečí, které naší společnosti hrozí hodně vážně. Historie nás poučuje, že v takových dobách nastupují extrémismy, totalitní režimy, diktatury.

Podhoubí pro nástup diktatur vytváří strach. Což je přesně ten temný pocit, který v lidech dnes narůstá. Přitom řada lidí ani není přímo ohrožena exekucí, ale mají pocit, že jsou ohroženi a mají z toho strach, protože způsoby a metody exekutorů jsou většinou tak otřesné, že to v lidech vyvolává napětí, odpor, obavy a nespokojenost, a pak volají po radikálních řešeních. Situace je v tomto směru už tak vážná, že ji považuji za ohrožení naší demokracie.

-Ladislav Henek-

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze