Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Hejtman Novotný: Obávám se, že vyloučené lokality budou v kraji přibývat

Hejtman Novotný: Obávám se, že vyloučené lokality budou v kraji přibývat

V současnosti je v Karlovarském kraji 31 vyloučených lokalit. V rozhovoru, který poskytl hejtman Josef Novotný (ČSSD) našim stránkám, jsme se tak zevrubně věnovali nejen řešení tohoto problému. Jako člen rozpočtového výboru sněmovny se nám ale svěřil i se svým názorem na návrh rozpočtu. Zajímalo nás také, jaké opatření je z jeho pohledu třeba přijmout pro zlepšení výběru daní či jak se aktuálně vyvíjí problém s vízy pro ruské občany.

Ministr pro lidská práva a senátor ČSSD Jiří Dienstbier předložil do vlády strategii romské integrace do roku 2020, která navrhuje pozitivní diskriminaci Romů.  Co vy na to? Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD nedávno pro ParlamentníListy.cz řekl, že pokud se ČSSD soustředí na různé menšiny či pokud bude řešit osvojování dětí gayi a lesbičkami, tak to jsou věci, se kterými se volby nevyhrávají. Souhlasíte s ním?

Myslím, že problémy menšin jsou stejně důležité jako všechny ostatní řešené záležitosti. Osobně dávám přednost řešení klíčových témat, která trápí všechny obyvatele – tedy např. zaměstnanost, zdravotnictví, školství, teprve pak kladu důraz na ostatní oblasti.

Ptala jsem se i proto, že také v Karlovarském kraji je vysoký počet vyloučených lokalit. Sám jste jako jeden z důvodů, proč jste si ponechal současně mandát hejtmana i poslance, uvedl, že vám to pomůže v řešení problémů kraje. Snažíte se tak nějak apelovat na řešení problémů s vyloučenými lokalitami? A můžete být případně konkrétnější?

Problém sociálně vyloučených lokalit se samozřejmě našemu kraji nevyhýbá, v současnosti jich máme na našem území 31 a předpoklad je, že budou přibývat. V minulosti jsem byl nespokojen s částkou, kterou MPSV ČR rozdělovalo v rámci svého dotačního řízení na sociální služby. Proto jsem předložil a prosadil ve sněmovně pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu, díky kterému letos jde na sociální služby namísto předpokládaných šesti miliard ještě o 1,2 miliardy korun více. Pochopitelně, že jde nejen o sociální služby pro seniory, osoby se zdravotním postižením apod., jde také o služby zaměřené na práci s rodinami v sociálně vyloučených lokalitách nebo na zapojení dlouhodobě nezaměstnaných v těchto územích opět do práce.

Obrátili se na mě také rodiče dětí s mentálním a kombinovaným postižením, kterým v Sokolově scházel denní stacionář, kam by bylo možné děti umístit, aby rodiče mohli chodit do práce nebo aktivně využít volný čas nejen náročnou a nepřetržitou péčí o nemocné dítě. Podpořil jsem jeho zřízení, které schválili i sokolovští zastupitelé, a kromě sociálně – terapeutických dílen, které využívají dospělí klienti, tak budou mít denní stacionář hendikepované děti.

Téma sociálních služeb a sociálně vyloučených lokalit jsme také řešili s ministryní práce a sociálních věcí Marksovou – Tominovou, která počátkem července navštívila Karlovarský kraj. Diskuze byla především o nastavení nového operačního programu zaměřeného na zaměstnanost, kdy by se část peněz věnovala na zaměstnávání lidí ze sociálně vyloučených lokalit. Paní ministryně informovala poskytovatele sociálních služeb, aby si připravili projekty na toto téma a samozřejmě v okamžiku, kdy budeme mít veškeré informace k možnostem čerpání, předáme je dál.

Jak se z pozice hejtmana snažíte situaci řešit vy sám? Jste spokojen s podporou sociálních služeb?

Řešením situace lidí žijících v těchto oblastech se zabýváme dlouhodobě, proto jsme realizovali krajské individuální projekty, které jsou financovány z prostředků Evropské unie a ze kterých je možné financovat provoz sociálních služeb. Jedná se zejména o tyto sociální služby: terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny a děti a dále nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. První významná podpora sociálních služeb, které působily právě ve vyloučených lokalitách, byla již v roce 2008, v rámci projektu „Individuální projekt Karlovarského kraje pro oblast poskytování služeb sociální prevence v období let 2008-2012“, kdy jsme do služeb azylových domů, samostatného bydlení, intervenčních center, terénních služeb a dalších vložili během uvedeného období přes 280 milionů korun, a to rozhodně není malá částka.

Postupem doby KK více cílil a zintenzivnil podporu do služeb, které působí zejména v sociálně vyloučených lokalitách, a to díky financím v rámci dvou projektů kraje na podporu sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji. Od roku 2012 tak vybraní poskytovatelé, obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, o.p.s., Kotec, o.p.s., Občanské sdružení Světlo Kadaň uskutečňují terénní programy v 17 vyloučených lokalitách, jde např. o Chodov, Vintířov, Nové Sedlo, Kraslice, Oloví, Rotavu, Ostrov, Jáchymov nebo Žlutice. Do těchto služeb šlo téměř 24 milionů korun. Dále jsme se zaměřili na vznik nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve vyloučených lokalitách Kraslicko, Chodovsko, Chebsko, Sokolovsko, Ostrovsko a na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ve vyloučených lokalitách Kraslicko, Chodovsko, Chebsko, Sokolovsko, Ostrovsko, Žluticko/Bochovsko. Náklady dosahují 22 milionů korun.

Už v roce 2012 navíc poskytl Karlovarský kraj 1,5 milionu korun osmi městům a obcím na podporu veřejné služby. Díky těmto penězům mohli starostové nakoupit nezaměstnaným ve veřejné službě nářadí či ochranné pomůcky. Jednalo se především o obce v sociálně vyloučených lokalitách, jako je například Rotava, Toužim či Nové Sedlo.

Ve sněmovně jste členem rozpočtového výboru. Podle Babiše vláda směřuje k vyrovnanému rozpočtu v roce 2017. Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) to však označil za překvapující vyjádření a je k němu skeptický. Co vy na to?

Vyrovnaný rozpočet samozřejmě vítám, rozpočet Karlovarského kraje je také vyrovnaný už několik let a v provozních prostředcích dokonce mírně přebytkový. Věřím, že Andrej Babiš, který před volbami slíbil lepší výběr daní a naplnění státní kasy, dokáže dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Podmínkou ale podle Babiše je, aby se podařilo uskutečnit plánovaná opatření pro výběr daní. Jaká konkrétní opatření byste chtěli zavádět, nebo lépe, jaká budete prosazovat vy osobně?

Je to záležitost Ministerstva financí, ministr Babiš dává podmínku sám sobě, proto on musí plánovaná opatření uskutečnit.  A já budu opatření směřující k lepšímu výběru daní plně podporovat, ovšem za předpokladu, že se tím zásadně nesníží životní úroveň občanů nebo nedojde k diskriminaci drobných živnostníků apod.

Jste celkově z pohledu programu a priorit ČSSD s návrhem rozpočtu spokojen, případně co konkrétně vám vadí?

K návrhu státního rozpočtu na příští rok se mohu vyjádřit, až budu mít jeho kompletní podobu k dispozici. A co se týče rozpočtu viděného optikou programu a priorit ČSSD – Hospodářské noviny před volbami spočítaly, že by ČSSD k naplnění svých slibů potřebovala 60 miliard korun. Podle předpokladů by měl lepší výběr daní přinést navýšení prostředků o 200 miliard, neměl by tedy být problém zafinancovat priority ČSSD.

Vláda na začátku července schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která ruší regulační poplatky ve zdravotnictví s výjimkou devadesátikorunového poplatku za využití lékařské a zubní pohotovosti.  Neobáváte se, že i v souvislosti s krizí, kterou si zdravotnictví v posledních letech prošlo a jež značně zkomplikovala i provoz nemocnic v Karlovarském kraji, může mít zrušení poplatků na financování zdravotnictví negativní dopad a může nastartovat novou krizi ve zdravotnictví?

Jsem toho názoru, že výběr regulačních poplatků neměl primárně sloužit k vylepšení finanční situace lékařů nebo zdravotnických zařízení, ale měl směřovat zejména k tomu, aby lidé s větším rozmyslem efektivně využívali zdravotní péči. A co se týče toho, že by zrušení regulačních poplatků nastartovalo krizi ve zdravotnictví – za první rok výběru regulačních poplatků šlo o částku asi 6 miliard korun. Do zdravotnictví jde přes 300 miliard, tedy problém bude asi někde jinde.

Jak již bylo zmíněno, rozhodl jste se setrvat ve funkci hejtmana. Předpokládám tak, že máte v hlavě nějaké své vize, které byste chtěl jako hejtman realizovat. Prozradíte nám je?

Moje pozornost se teď upírá směrem k novému programovacímu období 2014 – 2020, kdy bude v rámci nově nastavených pravidel a programů možno čerpat peníze z Evropské unie. Mou hlavní vizí a snahou je, abychom dokázali uplatnit takové projekty, které by nám pomohly zlepšovat podmínky pro život obyvatel v našem kraji – aby odtud neodcházeli mladí vysokoškoláci a našli zde pracovní uplatnění, aby rodiny s dětmi i senioři měli odpovídající bydlení, chceme pracovat na moderním fungujícím školství, měla by se dále zvyšovat kvalita dopravní infrastruktury, která je podmínkou pro příliv investorů.

Otázka na závěr. Jak se vyvíjí řešení problému s vízy s ruskými občany?

Asi jste zaznamenali, že se na mě obracejí provozovatelé lázeňských domů a hotelů v Karlovarském kraji s tím, že na provoz i zaměstnanost v této oblasti tvrdě dopadá odliv návštěvníků z Ruské federace. Obrátil jsem se proto opět na ministra zahraničních věcí s žádostí o řešení procesu udělování víz. Hovořil jsem o tom už kdysi s Václavem Klausem, když byl ve funkci prezidenta na návštěvě regionu, apeloval jsem i na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, ovšem bezvýsledně. Vím, že v současnosti se tématem zabývá také prezident Miloš Zeman, s nímž jsem o vízové politice rovněž diskutoval. Aktuálně jsem oslovil ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. I přesto, že se Karlovým Varům často ironicky přezdívá „ruské město“, je třeba si uvědomit, že bez ruských hostů a hostů ze zemí bývalého Sovětského svazu mohou lidé pracující v lázeňství a ve službách velmi rychle přijít o svá pracovní místa.

autor: Kateřina Synková, ParlamentníListy.cz

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze