Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

Foldyna: Návrh novely zákona o církevních restitucích byl předložen k diskusi v poslaneckých klubech

Foldyna: Návrh novely zákona o církevních restitucích byl předložen k diskusi v poslaneckých klubech

Poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna předložil k diskuzi v poslaneckých klubech návrh novely zákona o církevních restitucích. Tato novela má prodloužit lhůty pro vyřizování výzev k vydání majetku.

Původní návrh připravil Jiří Vyvadil. Současně na něm také spolupracovali další jako Stanislav Huml a také byl konzultován s poslancem Úsvitu Fidlerem. Projde-li toto, je to společná práce lidí, kteří mají zájem spravedlivě postupovat a plnit sliby.


Návrh poslanců Jaroslava Foldyny, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I   Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb., se mění takto:


1. V § 9 odst. 2 větě první, § 10 odst. 2 větě první, § 10 odst. 4 větě druhé a v § 11 odst. 2 větě druhé se číslo „6" nahrazuje číslem „12".

2. V § 9 odst. 7 se slova „6 měsíců" nahrazují slovy „12 měsíců" a slova „12 měsíců" se nahrazují slovy „18 měsíců".

Čl. II   Přechodné ustanovení  

Délka lhůt, které uplynuly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 428/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III   Účinnost   Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


DŮVODOVÁ ZPRÁVA


I. Obecná část

Smyslem navrhované právní úpravy je prodloužit lhůty pro vyřizování výzev k vydání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V současné době mají povinné osoby (odhlíží-li se od situace, kdy je výzva doručena nepříslušné osobě) lhůtu 6 měsíců ode dne doručení výzvy pro uzavření dohody o vydání zemědělské nebo jiné než zemědělské nemovitosti. Dohoda o vydání zemědělské nemovitosti musí být schválena pozemkovým úřadem; k vydání tohoto rozhodnutí má pozemkový úřad lhůtu 6 měsíců, ve zvlášť složitých případech 12 měsíců. Nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový úřad; k vydání tohoto rozhodnutí má pozemkový úřad lhůtu 6 měsíců, ve zvlášť složitých případech 12 měsíců. Není-li známa příslušná povinná osoba, má příslušný katastrální úřad lhůtu 6 měsíců zejména ke zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitosti nebo k jiné věci než zemědělské nemovitosti. Tyto lhůty se v návrhu mění tak, že se prodlužují každá o 6 měsíců.

Vzhledem k tomu, že bylo uplatněno značné množství výzev k vydání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, přičemž v posledních týdnech roku 2013 došlo k dramatickému nárůstu podávaných výzev, jeví se v současnosti stanovené lhůty pro příslušné státní orgány a subjekty jako nedostatečné. Nezřídka se přitom jedná o právně i skutkově velmi složité případy. Navrhované prodloužení lhůt má umožnit za účelem ochrany zájmů státu a státního majetku skutečně odpovědné posouzení podaných výzev.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Z judikatury Ústavního soudu (například bod 37 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/12 ze dne 16. října 2012) vyplývá, že lhůta jako taková nemůže být protiústavní. Je věcí úvahy zákonodárce, zda a jakou lhůtu pro realizaci práva stanoví. Ani délka lhůty sama o sobě nemůže být podle Ústavního soudu zásadně důvodem pro její zrušení. Závěr o její (ne)ústavnosti lze učinit leda po vyhodnocení dalších kontextuálně působících okolností. V daném případě je prodloužení lhůt legitimní reakcí na značné množství podaných výzev ze strany církví a náboženských společností. Prodloužení lhůt o 6 měsíců by mělo státu umožnit odpovědné posouzení podaných výzev k vydání majetku. Toto prodloužení není nijak nepřiměřené, svévolné nebo zakládající nerovnost. Navrhovaná právní úprava není ani nepřípustně retroaktivní (srov. přechodné ustanovení). Z judikatury Ústavního soudu (Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. května 2012) vyplývá také to, že není dán nárok na absolutní neměnnost právní úpravy. Z věcného hlediska – například pokud jde o okruh vydávaného majetku – navrhovaný zákon změnu nepředstavuje.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zhodnocení z hlediska zákazu diskriminace, zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, předpokládaný finanční dosah na veřejné rozpočty, zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky, na specifické skupiny obyvatel, na životní prostředí, zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, včetně právních předpisů Evropské unie, a nekoliduje se zákazem diskriminace. Dále nebyly identifikovány negativní dopady na veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, na specifické skupiny obyvatel a na životní prostředí. Rovněž nebyly identifikovány negativní dopady z hlediska korupčních rizik a ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze