Facebook stránka Facebook osobní profil Youtube
  • Facebook
  • Facebook
  • Youtube

Ing. Zdeněk Škromach Exmístopředseda Senátu Parlamentu ČR
Exministr práce a sociálních věcí

2014: Nový začátek pro naši zemi

2014: Nový začátek pro naši zemi

HLEDEJME CESTU SPOLEČNĚ

V naší zemi roste nejistota z budoucnosti a hluboká nespokojenost se stavem politiky

Česká vláda, místo aby hledala účinné prostředky, jak mírnit dopady krize a překonat ji, ničí i ty instituce, které dosud dobře fungovaly, bezhlavě tlumí zdroje rozvoje – a přenáší vzniklé náklady na široké vrstvy obyvatelstva. Zároveň ignoruje všechna vážná varování, že její tzv. reformy krizi dále prohlubují.

Máme sice svobodné volby, zvolené zástupce, ale chod státu jako by stále určoval někdo jiný. Co se dnes děje, velká část lidí odmítá. Vládní politika dále zhoršuje postavenísociálně slabších, ohrožena je i střední vrstva. Politika slouží výhradně úzké oligarchické skupině. Vláda, která se vymyká demokratické kontrole, nemá šanci v boji s korupcí a klientelismem.

Je třeba znovu svést zápas o svobodu rozhodovat, v jaké zemi chceme žít. V lidech nesmí růst pocit, že nejsou schopni ovlivnit vývoj a směřování společnosti.

Před ČSSD se nejpozději v  roce 2014 otevírá historická příležitost. Díky rozhodnutí voličů z října 2010 a 2012 má Senát jasnou sociálně demokratickou většinu. Levicové či levostředové koalice vedou 12 ze 14 krajů. Pro nadcházející pětileté období byl zvolen prezident republiky, který se hlásí k levicovým hodnotám. Pokud ČSSD dokáže vyhrát volby do Poslanecké sněmovny, vznikne šance prosazovat sociálně spravedlivou politiku, založenou na  svobodě a  solidaritě, v rozsahu, jaký tu ještě po roce 1989 nikdy nebyl. Tuto šanci nesmí ČSSD promarnit!

Vinou chybné a zásadně vadné politiky pravicových vlád jsme se ocitli v situaci, jejíž řešení nebude jednoduché, snadné ani rychlé. ČSSD je přesvědčena, že jediným východiskem je, aby se všichni, kterým upřímně záleží na osudu naší země, na osudu současné i budoucích generací, sešli u jednacího stolu, začali spolupracovat a hledat řešení společně.

Naléhavě vyzýváme k  okamžitému zahájení zásadního programového dialogu o  řešení problémů naší země, a to bez ohledu na příslušnost k tomu či onomu světonázoru či ideologickému proudu. Nehodláme přitom slevovat ze svých programových zásad. Nicméně chceme a můžeme otevřeně diskutovat o rozsahu a konkrétních cílech veřejných politik i o způsobech jejich realizace. Jako vstup do takové debaty nabízíme následující programový dokument.

Věříme, že jedině při takovém postupu budeme lépe než současná vláda připraveni na brzké převzetí vládní odpovědnosti.

1. Růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a solidarita

ČSSD zásadně odmítá hospodářskou politiku Nečasovy pravicové vlády. Tato politika selhala téměř ve  všem, fakticky protirůstová opatření přivedla naši zemi do  hospodářského propadu v době, kdy všichni naši sousedé rostou. Zavedení tzv. II. pilíře do penzijního systému hrozípoškozenímveřejných financí.Chaotické změnydaní vnáší vícenákladydo hospodářství naší země a bez dosažení příjmů pro státní rozpočet. Hospodářský růst je podmínkou nutnou, nikoliv postačující pro sociálně-ekonomický rozvoj naší země. ČSSD, která ponese případnou vládní zodpovědnost, udělá vše, aby obnoveným hospodářským růstem byla zvýšena zaměstnanost, vyřešilse obrovský problém zaměstnanosti mladých a v konečném důsledku byl vyřešen i problém deficitů veřejných financí. Fiskální problémy České republiky nejsou dlouhodobě řešitelné při klesajícím HDP. Růst, o který se budeme snažit, bude růstem pro lidi! Bude to růst udržitelný, šetrný k  životnímu prostředí a  takový, který se projeví v  nárůstu reálných mezd a zvýšené zaměstnanosti.

Pro nastartování hospodářského růstu bude ČSSDvycházet ze svých úspěšných hospodářských politik v  letech 1998 až 2006, které vyvedly naši zem z  hospodářského propadu let 1997 a 1998, který byl způsoben selháním hospodářských politik vlád Václava Klause. Dokázali jsme to před 10 lety, dokážeme to i nyní. Základem úspěchu té doby byla podpora investic a exportu a  také kultivace právního řádu na  cestě do  Evropské unie. V  dnešních podmínkách se bude hospodářská politika ČSSD opírat především o tyto kroky:

1. Obnovení funkce Czechinvestu v původním zadání, tedy jako instituce stimulující domácí i zahraniční investice do české ekonomiky.

2. Podpora českého exportu do  EU i mimo ni. Vláda vedená ČSSD se bude konstruktivně podílet na hledání východisek ze současné krize eurozóny při současném hájení českých národních zájmů. K podpoře exportu mimo EU zaktivizuje všechny státní instituce, které tento export podporují: ČEB, EGAP a Czech Trade. Vláda poskytne českým exportérům plnou podporu, odideologizuje zahraniční politiku, a to především v zemích, kde státní podpora je nezbytností.

3. Plné vyčerpání Evropských strukturálních fondů, které ČR zatím není schopna efektivně využívat a použít je jako fiskální stimul pro růst ekonomiky.

4. ČSSD se hlásí k fiskální udržitelnosti veřejných financí, bude držet deficit veřejných financí pod 3 % HDP v metodice ESA 95. Další snižování deficitu veřejných financí však nesmí být na úkor hospodářského růstu a zaměstnanosti. Zároveň budeme hledat všechny ostatní cesty ke  stimulaci domácí poptávky, které nezvyšují deficit veřejných financí, ať jsou to investice státních a polostátních podniků (např. dostavba Temelína bez státních záruk), PPP projekty či dlouhodobé pronájmy některých státních aktiv za cenu investic do těchto aktiv.

5. Velmi důležitá je i  podpora malých středních podniků v  naší zemi. Jejich rozvoj bude podporovat státem 100% vlastněná ČMRZB, u  které počítáme nejen se současným rozsahempodpory, ale i s aktivizací plné bankovní licence pro činnost této banky. Nedílnou součástí podpory malých a středních firem je boj s korupcí a byrokratickou zátěží, která na ně dopadá.

6. Aktivní politika zaměstnanosti bude naší prioritou. Je sociálně a  především ekonomicky nepřijatelnéneposkytnoutmladýmlidempo ukončení vzdělánímožnostzaměstnání,a získat tak praxi a společenské postavení. Škody, které nezaměstnanost mladých způsobuje, jsou obrovské. Použijme nejlepších evropských zkušeností v  této oblasti (Rakousko, Dánsko), abychom z mladých lidí udělali komparativní výhodu naší země, a nikoliv problém. Státní programy aktivní politiky zaměstnanosti musí být zaměřeny rovněž na zdravotně postižené a  nezaměstnané starší 50 let. Pro dlouhodobě nezaměstnané je nutno znovu rozvinout systém veřejně prospěšných prací, zahrnující i ekonomickou motivaci.

7. Z dlouhodobějšího pohledu je nutné systematicky pracovat na faktorech, které zásadním způsobemovlivňujídlouhodoboukonkurenceschopnostnašízemě.Jdepředevšímo vzdělání všech úrovní a také o vědu a výzkum, včetně jejich absorpce českým hospodářstvím. V neposlední řadě nám jde o sociální soudržnost české společnosti a o solidaritu silných se slabými, solidaritu úspěšných s méně úspěšnými. Tato solidarita se bude demonstrovat nejenom zavedením progresivního zdanění fyzických osob, ale také postupným zvýšením minimální mzdy, která stagnuje od roku 2007, na 12 000 Kč do roku 2018. Ze solidární společnosti zajišťující sociální smír, sociální dialog pak profitují všichni.

2. Spravedlnost proti korupci a privilegiím

Negativní jevy se v české společnosti rozrostly do takové míry, že podkopávají soudržnost společnosti, fungování tržních principů, rovnost pravidel a  ve  svém důsledku i  rozhodování podnikatelskýchsubjektů. Plíživákorupce,rozmachdaňovýchúniků,anonymníakciovéspolečnosti ve  veřejných zakázkách, praní špinavých peněz, státem tolerovaná a  podporovaná práce načerno, všeobecné okrádání, stále nové a nové korupční skandály, zasahující až do nejvyšších pater politiky, nedodržování dohod, to vše narušuje stabilitu, efektivnost a hlavně důvěryhodnost institucí, právního systému i systému celé společnosti.

ČSSD nemíní pasivně přihlížet tomu, jak se korupce a další negativní jevy pod vlivem různých nátlakových skupin postupně institucionalizují a stávají se součástí každodenního života občanů a  firem. Toto zásadní narušení základních pilířů fungování státu a  demokratického zřízení nelze tolerovat. Boj proti korupci a dalším negativním ekonomickým jevům bude vedle opatření na oživení ekonomiky tvořit základní osu programového prohlášení jakékoli vlády s účastí ČSSD.

ČSSD připraví a prosadí komplexní národní plán boje proti korupci, daňovým únikům, praní špinavých peněz, práci načerno a dalším negativním ekonomickým jevům. Součástí tohoto plánu bude vedle zvýraznění vyhledávací a  kontrolní činnosti státních orgánů a  zvýšení finančních i  trestních postihů, i  uzákonění majetkových přiznání při nabytí velkého majetku, zavedení kontrolních pokladen s fiskální pamětí v obchodech a restauracích a další omezení hotovostních plateb.

ČSSD nastolí skutečný pořádek v  oblasti veřejných financí. Rozpočtový proces v  České republice je nekvalitně řízen, plánován i kontrolován. Po završení osmi let vlády „rozpočtově zodpovědných“ pravicových koalic dosáhne státní dluh České republiky dvojnásobku výchozí hodnoty z roku 2006 (cca 1,9 bil. Kč). V oblasti veřejných financí dokázala pravice jen jedno – beze zbytku vyčerpat rozpočtové rezervy (cca 180 mld. Kč) vytvořené vládami ČSSD. Nyní již jen sestavuje stále fiktivnějšírozpočty, postavené na stále fiktivnějších příjmech. Místo koncepční dlouhodobé rozpočtové politiky pak „řídí“ veřejné finance České republiky ze dne na den ad hoc rozpočtovými balíčky kombinovanými s  průběžnými škrty na  výdajové straně státního rozpočtu. Škrty, které neznamenají nic jiného než výrazný nárůst skrytých dluhů. Těmi je dnes poznamenána celá infrastruktura českého státu – obranou a bezpečností počínaje přes zdravotnictví, školství, kulturu, ochranu životního prostředí až například po dopravu. Vytváří se však dluhy i  na  životní úrovni většiny českých občanů. Veřejné finance se při mizivém potlačení všeobjímající korupce a při zjevně nekvalitním plánování a řízení procesů v oblasti veřejných financí (především v  klíčovém státním rozpočtu) opět napravují nejjednodušším způsobem – snižováním životní úrovně českých občanů: zaměstnanců (především z rozpočtové a  příspěvkové sféry), důchodců, nezaměstnaných, nemocných, nízko příjmových sociálně potřebných rodin.

Toto řešení rozpočtových problémů České republiky je pro ČSSD naprosto nepřijatelné. ČSSD je přesvědčena, že je třeba se zabývat především příjmovou stranou rozpočtů. Zde je nezbytné především nastolit pořádek v  daňovém systému a  prosadit elementární daňovou spravedlnost. Základní cíl ČSSD je odstranit z našeho daňového systému privilegia určená pro nejrůznější zájmové skupiny a jednotlivce, privilegia být zdaněn méně než ostatní. Vedle opatření proti daňovým únikům ČSSD navrhne a  prosadí odstranit nekřiklavějších případů zvýhodnění založených dnes v platných daňových zákonech, včetně definitivního zrušení tzv. rovné daně.

V prvé řadě ČSSD prosadí zmírnění extrémního rozdílu v daňovém a odvodovém zatížení OSVČ vůči zaměstnancům. Tato oblast totiž vnímá nejen jako zásadní krok vedoucí k nastolení elementární daňové spravedlnosti v  českém daňovém systému, ale též jako jedno z  klíčových opatření vedoucích ke zlepšení stavu veřejných financí.

ČSSD v  delším horizontu začne postupně měnit strukturu daňového systému. Posílí přímé daně, daně majetkové a  zavede daňovou progresi. Veškeré změny v  daňovém systému bude provádět ČSSD na základě důkladných analýz a rozborů.

ČSSD posoudí, zda udělené daňové výjimky, slevy či odpočty ve všech daňových okruzích plní stále svou společenskou funkci, pro kterou byly do daňového systému ČR zahrnuty. Pokud detailní audit ukáže, že tuto funkci již dávno neplní či že jsou ve skutečnosti vedeny jen úzkým zájmem lobbistických skupin, budou zrušeny bez náhrady.

ČSSD zajistí provedení podrobného auditu všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit bude uvážlivě redukovat výdajovou stranu rozpočtů – ne však plošně, ale podle jednotlivých položek.

Je nutno bezpečně zjistit, co ve  skutečnosti z  jednotlivých rozpočtů platí, co se skrývá za  nejrůznějšími nenápadnými výdajovými tituly a  kdo je na  ně všechno napojen. I  zde tedy nepůjde o nic jiného než o nastolení elementárních pravidel efektivnosti – a v některých částech dokonce jen o nastolení pořádku. To se týká také mzdových výdajů placených z veřejných zdrojů včetně auditu přiměřenosti odměňování některých úředníků. Daňový poplatník má právo znát, k jakým účelům jsou použity jeho peníze.

3. Solidaritou proti chudobě a sociálnímu vyloučení

V roce 2011 bylo podle mezinárodních standardů příjmovou chudobou ohroženo 1 008 000 českých občanů. Hmotná bída ve stejné době přímo dolehla již na 630tis. občanů ČR – především na osoby v neúplných rodinách (důchodci) a rodinách nezaměstnaných.

To znamená, že 630 tisíc našich spoluobčanů není schopno včas platit účty za  bydlení, že jejich byty nejsou dostatečně vytápěny, že nejsou schopni uhradit mimořádné výdaje, že si nemohou dovolit k  jídlu maso, ryby či proteinový ekvivalent alespoň jednou za  dva dny, že si nemohou dovolit strávit v  rámci roční dovolené alespoň týden mimo domov, že nemají automobil, pračku, barevný televizor, telefon (vč. mobilního). V  těchto podmínkách dnes vyrůstá zhruba 170 tis. českých dětí…

Pravicové vlády České republiky se rády chlubí, že míra ohrožení chudobou podle prvého ukazatelejenejnižší v Evropě.Nechlubísevšak tím,žepo jejích„reformních“zásazíchjsousociální systémy stále méně schopny ochránit občany před propadem do  hmotné bídy. Právě v  tomto ukazateli zaujímá Česká republika až 13. místo v EU – daleko za  nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci a pokračující restrikci sociálních dávek je značně pravděpodobné, že úroveň chudoby se bude dále zvyšovat.

Propadem do stálenarůstajícínezaměstnanosti(a zvláštěpakdo dlouhodobé nezaměstnanosti) jsou ohroženy široké skupiny obyvatelstva. Jsme přesvědčeni, že s těmito lidmi nelze zacházet a komunikovat jako s lidmi, kteří pracovat nechtějí a jen zneužívajísociální dávky. Tito lidé nejsou ani darmojedi, ani podvodníci, ani zloději vykrádající veřejné finance. Ti jsou jinde. ČSSD nepřipustí, aby se tito občané, postižení ekonomickou krizí, kterou nezavinili, propadli se svými rodinami do bezvýchodné situace, do bídy.

ČSSD se zásadně staví proti návrhům současné vládní koalice směřujícím k přeměně systémů sociální ochrany na  systém chudinské péče. Proto po převzetí vládní zodpovědnosti urychleně vypracuje komplexní plán zmírnění sociálních dopadů krize a  takzvaně reformního působení pravicových koalic a  vytvoří na  tento plán dostatečné finanční rezervy v  systému veřejných rozpočtů. ČSSD „natáhne záchrannou sociální síť“ a  vypracuje Národní plán boje proti nezaměstnanosti a chudobě.

Tento plán bude mimo jiné obsahovat:

• Zásadní posílení terénní sociální práce. Ta bude směrována především k vyhledávání osob, které tuto pomoc potřebují (lidé s různými handicapy, osamělístaří lidé, mladí lidé opouštějící dětské domovy apod.).

• Rozšíření, resp. vybudování záchytných sociálních středisek ve  velkých městech, kterým hrozí slumizace, resp. vytvoření ghett s  občany s  nízkými příjmy se všemi negativními doprovodnými jevy.

• Změnu základní filozofie systémů sociálních dávek, dávku musí dostat každý, kdo má na ni nárok (stávající systémy jsou vytvořeny pro jiné období a jejich účelem bylo v prvé řadě ušetřit finanční prostředky).

• Posílení a rozvinutísystémů sociálního bydlení zejména pro seniory a zdravotně postižené či rodiny s dětmi,systém refinancování hypoték v případě, že se občané vlivem krize dostanou do platebních problémů.

• Finanční posílení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti.

• Opatření, která jednoznačně definují lichvu a zabrání finančním spekulantům parazitovat na svízelné finanční situaci zaměstnanců tím, že jim nabízejí nepřiměřeně úročené půjčky, které pak vedou k nezvládnutelnému zadlužení domácností a často končí osobním bankrotem či exekucemi.

4. Důstojný důchod pro každého

Postoj ČSSD k důchodové reformě vychází ze skutečnosti, že důchodový systém dlouhodobě a úspěšně chrání ve stáří, v případě invalidity a v případě dalších uznaných sociálních událostí osoby vykonávající závislou práci, jejichž mzdy jsou velmi omezené (cca 70 % českých občanů vydělává nejvýše 25 tisíc Kč, polovina pak méně než 20 tisíc Kč), a osoby samostatně výdělečně činné, které hradí pojistné na důchodové pojištění ve výrazně nižší výši (ta představuje do  budoucna hrozbu v  podobě jejich velmi nízkých důvodů i  nedostatečného financování průběžného důchodového systému).

Co chceme:

Cílem ČSSD je zajistit nejvyšší možné důchody pro většinu obyvatel České republiky za cenu, kterou je schopna naše země uhradit, aniž by ohrozila svoji ekonomickou i sociální budoucnost. ČSSD prosazuje rovný přístup ke všem pojištěným osobám,spravedlnost a racionální uspořádání systému.

1. Potřebujeme zachovat a rozvíjet finančně dlouhodobě udržitelný průběžný důchodový systém, který je dnes a  ještě dlouho bude jediným systémem poskytujícím přiměřené důchody, za které lze krýt životní potřeby naprosté většiny obyvatel této země. Požadavek, aby podmínky financování důchodového pojištění byly rovnější a  spravedlivější mezi zaměstnanci a  OSVČ, je logickým požadavkem vyplývajícím z členství České republiky v Evropské unii, která má tyto principy zakódovány ve Smlouvě, která je jejím základním dokumentem.

2. Podporujeme doplňkové soukromé důchody v takové podobě, která bude brát zřetel jak na  dlouhodobé rozpočtové možnosti České republiky a  zásadní ekonomické principy (např. úspory z rozsahu), tak na sociální aspekty, jakými jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, která do značné míry omezuje možnosti placení dobrovolných příspěvků.

3. Jde nám o stabilitu penzijního připojištění se státním příspěvkem, a protopodporujeme jehotransformaci na doplňkovépenzijníspoření(III.důchodový pilíř) s  tím, že považujeme do  budoucna za  potřebné v  něm zajistit účastníkům garance přinejmenším nominální hodnoty vložených příspěvků obdobné garancím, které bude současným účastníkům penzijního připojištění poskytovat v doplňkovém penzijním spoření transformovaný fond.

4. III. důchodový pilíř preferujeme proto, že v něm hrají významnou roli sociální partneři (zaměstnavatelé a zaměstnanci) a jejich kolektivní vyjednávání, které je schopno zajistit podstatné zvýšení příspěvků plynoucích do  tohoto soukromého dobrovolného doplňkového důchodového spoření, aniž by ohrozilo konkurenceschopnost zaměstnavatelů.

Jde nám o:

a) zvýšení zapojení účasti zaměstnavatelů na doplňkovém penzijním spoření,
b) navázání jejich příspěvků na mzdu procentní sazbou,
c) zvýšení příspěvků zaměstnavatelů ve prospěch zaměstnanců vykonávajících dlouhodobě namáhavé a rizikové práce umožňující jejich zabezpečení důchodovým příjmem při vynuceném předčasném ukončení zaměstnání,
d) zavedení uzavřených podnikových či odvětvových penzijních fondů v rámci doplňkového penzijního spoření,
e) odstranění genderových nerovností v důchodovém systému, zejména prostřednictvím sdílení vyměřovacích základů manželů či partnerů.

Co nechceme:

ČSSD odmítá
zavedení tzv. II. důchodového pilíře v podobě dobrovolného důchodového spoření založeného na  vyvádění části pojistného z  průběžného důchodového pojištění. Tento nový důchodový pilíř

a) ohrožuje dlouhodobě rovnováhu veřejných financí i  průběžného důchodového pojištění, včetně výše vyplácených důchodů,

b) přenáší na pojištěné osoby plně rizika investičního neúspěchu a stárnutí bez garancí výše jejich důchodových úspor a rizika nedostatečné výše doživotních penzí (anuit) vyplácených z důchodového spoření,

c) oslabuje míru generační i příjmové solidarity v českém důchodovém systému, která přispívá rozhodujícím způsobem k ochraně před chudobou ve stáří a k důstojnému životu ve stáří pro většinu příslušníků české společnosti.

ČSSD se zavazuje v případě, kdy ponese vládní odpovědnost, dobrovolné důchodové spoření v  tzv. II. pilíři zavedené od  1. 1. 2013 zrušit s  tím, že umožní účastníkům návrat do průběžného systému nebo převedení úspor jeho účastníků do doplňkového penzijního spoření.

5. Kvalitní vzdělání dostupné všem

Vzdělání je největším bohatstvím naší společnosti a péče o ně je prioritou ČSSD. Skutečná vzdělanost přitom není jen souborem znalostí nutných k  plnění role pracovní síly, vzdělání je především hodnotou samo o  sobě a  jeho smyslem je, že činí svět pro každého člověka srozumitelnějším, bohatším a lidštějším. Vzdělánísloužíspolečnosti jako celku – kultivace a rozvoj osobnosti jednotlivců přináší prokazatelně pozitivní efekty sociální, kulturní i  ekonomické. Principy, jako je rovnost a solidarita, proto musí být ve vzdělávání obzvlášť silně přítomné. Jejich prostřednictvím se vytváří soulad mezi jeho celospolečenskou a individuální dimenzí.

Zajištění rovného a  spravedlivého přístupu ke  vzdělávání je proto pro ČSSD základním principem, který není v rozporu s efektivností vzdělávání a investic do něj. Naopak, ekonomická výkonnost a konkurenceschopnost země vznikají tam, kde je zajištěno kvalitní všeobecné vzdělání co největšího počtu lidí, které navíc snižuje pravděpodobnost sociální fragmentace a rozevírání sociálních nůžek, a tím také riziko sociálních konfliktů.

Uplynulé dvě dekády ukázaly bezvýchodnost bezuzdné komercionalizace a  vysokou cenu přehnané liberalizace školství, kterou prosazují pravicové vlády. Školství se dnes nachází v  chaosu a  trpí neprofesionálním řízením. Mezinárodní testy PISA a  TIMMS opakovaně upozorňují na  zhoršující se výsledky českých dětí a  údaje z  terénu signalizují nerovnoměrnou úroveň vzdělávání v regionech.

Deregulace, další decentralizace a  privatizace školství nejsou cestou, jak zastavit propad kvality a zvyšujícíse nerovnosti v přístupu ke vzdělání, naopak dále umocňují vysokou selektivnost systému. Stejně nefunkční je představa „neviditelné ruky trhu“ ve  vzdělávání. Efektivní školství musí stavět na principu rovnosti a solidarity, což se vylučuje s primárně konkurenčním vztahem jednotlivých škol. Opatření týkající se hodnocení a  financování škol, ani politická rétorika by neměly posilovat soutěživost mezi školami.

Zmíněné negativní trendy je třeba zvrátit. ČSSD nechce kvalitní vzdělání jen pro bohaté. Nechceme, aby předškolní vzdělávání degradovalo na  pouhé hlídání dětí. Nechceme další privatizaci školského systému a  odklánění veřejných financí do  soukromých firem. Nechceme učitele bez motivace a adekvátních platů, neboť s nimi stojí a padá kvalita školního vzdělávání. Nechceme, aby školství mělo v každém kraji jinou úroveň kvality. Odmítáme přenášení nákladů na vzdělávání na občany například formou školného či zápisného. Pokud by Nečasova vláda zavedla na veřejných VŠ školné či zápisné, ČSSD se zavazuje ho po volbách zrušit.

Naopak, chceme rozvíjet oblast školství jako moderní flexibilní systém, který bude zajišťovat kvalitní vzdělávání od předškolního vzdělávání přes základní,střední a vysoké školství až po další vzdělávání tak, abychom dosáhli uceleného procesu celoživotního učení. Chceme vytvářet podmínky pro uspokojování specifických potřeb každého žáka a studenta, ale ve srozumitelném a stabilním vzdělávacím systému. Chceme zvyšovat investice do vzdělávání na úroveň průměru zemí EU a směřovat k úrovni skandinávských zemí, protože bez investic na všech stupních není možné dosáhnout vyšší kvality.

1. Základním pilířem vzdělávací soustavy na všech stupních musí být veřejnéškolství! Je proto nutné stabilizovat síť škol na úrovni předškolního, základního, středního i  vysokého školství tak, aby byla schopna reagovat na  demografické výkyvy a  změny ve  vzdělávacích potřebách. Při této stabilizaci je nutné volit analytické nástroje, které se neřídí primárně hledisky ekonomické efektivnosti, ale zohledňují především otázky kvality výuky, rovného přístupu, dostupnosti či kvality života.

2. Kvalita výuky se odvíjí od kvality vyučujících. Proto je nutné připravit systémová opatření na  podporu učitelské populace. Prioritně je třeba navýšit finanční prostředky alokované na platy vyučujících, které by měly vycházet prioritně z kariérního řádu a částečně zohledňovat kritérium délky praxe. Kariérní řád přitom nemůže odrážet pouze vertikální vzestup, nýbrž i horizontální pohyby v rámcispecifických odborných pedagogických funkcí, jako je výchovný poradce, školní metodik prevence či uvádějící učitel.

3. Klíčový vliv na zkvalitňování pedagogických sborů mají ředitelé škol. Ti musí získat větší prostor věnovat se hodnocení výuky a podpoře svých vyučujících, namísto zvládání stávající silné byrokratické zátěže.

4. Při řízení systému škol poskytujících povinnou školní docházku je důležité více provázatstátní a regionální struktury. Aby se neprohlubovaly negativní důsledky školské decentralizace v  podobě neúměrného zvětšování rozdílů mezi kraji, je vhodné uvažovat o možnosti určení oblastí v současné  regionální gesci, v nichž budou zavedena jednotná pravidla, na kterých se shodnou krajské reprezentace.

5. Systém financování škol musí být změněn. Stávající financování škol „na hlavu“ je nutné opustit, neboť není hospodárné a  neúměrně zvyšuje konkurenční postavení škol. Namísto toho je nutné v krátkém horizontu připravit nový systém financování, který bude zohledňovat počet učitelů, počet tříd i  počet žáků, ale i  kvalitu výuky, rovný přístup či dostupnost. Součástí změny musí být individuální posouzení situace škol, které se ocitnou na krajních pólech, tj. školy s nejnižším a nejvyšším financováním. V případě vysokých škol je nutné lépe vyvážit poměr institucionálního a  účelového financování výzkumné a  další tvůrčí činnosti, zvolit přiměřenější časový úsek hodnocení jejích výsledků a přejít na systém kontraktového financování při respektování principu jejich autonomie a  role akademické samosprávy.

6. Při zachování možnosti vnější diferenciace bude hlavní pozornost zaměřena na posilování vnitřní diferenciace vzdělávání v rámci škol. Školám bude nabídnuta metodická i finanční pomoc při zavádění a prohlubování vnitřní diferenciace. Podmínkou funkční vnitřní diferenciace je rozšířené školní poradenské pracoviště a větší využívání pedagogických asistentů. Kvalitní základní školství je plně závislé na pedagogicko-psychologickém poradenství, na  které musí být kladen větší důraz. Poradenství by se mělo zaměřovat nejen na děti, eventuálně jejich rodiče, ale nově hlouběji také na vyučující.

7. V kurikulární oblasti je nutné urychleně provést analýzu rámcových vzdělávacíchprogramů a jejich zavádění a případně navrhnout jejich úpravu. V návaznosti na tyto programy je nutné připravit standardy vzdělávání, které budou sloužit jako základ pro hodnocení výsledků vzdělávání a  které přinesou zpřesnění prostoru, v  němž školy formulují své školní vzdělávací programy.

8. Vedle podpory vyučujících v  praxi musí být větší pozornost věnována zkvalitňování pedagogické přípravy na vysokých školách. Zásadně je třeba trvat na požadavku, aby učiteléměli vysokoškolskémagisterské vzdělání. Přechodmezi vysokoškolskou přípravou a pedagogickou praxí na základních školách by měl být podpořen systémovým opatřením v podobě institutu uvádějících učitelů.

9. Vyučující v  praxi musí procházet systémem dalšího vzdělávání, jehož strukturu je nutné upravit tak, aby odpovídala aktuálním požadavkům na vyučující a aby byla logicky propojena s  kariérním řádem. Aby došlo k  hlubšímu provázání pregraduální přípravy, celoživotního vzdělávání a praxe, mohla by koordinace kurzů nově přejít pod pedagogické fakulty.

10. Ministerstvo školství, mládeže a  tělovýchovy musí být schopno plnit své funkce směrem k regionálnímu školství, proto je nutné obnovit a zefektivnit činnost přímo řízených organizací tak, aby plnily odborné a  koordinační funkce. Zcela nezbytnými činnostmi, které musí zajišťovat, je sběr a analýza informací o školách, zjišťování výsledků vzdělávání, příprava rámcových vzdělávacích programů, poskytování dalšího vzdělávání a metodického vedení školám. Přenášení těchto úkolů na komerčnísubjekty není prozíravé, a bude proto využíváno jen ve zvláště zdůvodněných případech.

6. Jistota dostupné a kvalitní zdravotní péče

Chceme stabilní astrukturované veřejné zdravotnictví s rovnoudostupností potřebné zdravotní péče pro všechny naše občany jako trvalou jistotu obyvatel civilizované země.

Jsme si vědomi, že zdravotnictví nemůže spotřebovávat více než pro tento účel společnost každoročně vyprodukuje, nesmí však být o tyto omezené prostředky ochuzováno.

Po  beznadějném a  chaotickém tápání pravicových vlád od  roku 2007 a  neúčelných změnách vydávaných za reformu, které vedlo také k zaplevelení zdravotní legislativy, nabízíme namísto neúspěšné reformy naději v rekonstrukci zdravotního systému zjednodušením financování, řízení a legislativy, a to při respektování a rozvíjení tradic a úrovně naší medicíny.

Dáme v řízení zdravotnictví více prostoru odborníkům, nedáme naopak žádný prostor těm, kteří na zdrojích z veřejného zdravotního pojištění parazitují.

Jsme proti destrukci osvědčeného zdravotního systému, proti dalším privatizacím a  dlouhodobým pronájmům veřejných zdravotnických zařízení soukromým subjektům, jejichž provoz je pak stejně financován z veřejných zdrojů.

Neodmítáme nové formy komerčního připojištění na zbytné zdravotní služby, jsou-li definovány a neomezují-li v dostupnosti nezbytné zdravotní péče jiné občany.

Počet zdravotních pojišťoven chceme postupně snižovat, a  dospět tak ke sjednocenému modelu financování zdravotní péče z veřejných zdrojů pod veřejnou kontrolou. Odmítáme ve  veřejném zdravotnictví vytváření autonomních a  monopolních privátních řetězců plátců, poskytovatelů a dodavatelů.

Cesta ke zvyšování kvality ve zdravotnictví vede přes svobodnou volbu zařízení či lékaře pacientem a zejména odbornou kontrolu rovnosti a efektivity poskytované zdravotní péče. Cesta rozhodně nevede přes zdánlivou konkurenci plátců, tedy správců a distributorů veřejného zdravotního pojištění. Soutěžit o pacienta přísluší poskytovatelům péče a služeb, nikoli správcům zdravotního pojistného.

Napravíme chyby v lékové a investiční politice veřejného zdravotnictví.

Zajistíme provázanost zdravotní a sociální péče, která u nás dosud chybí.

Budemevěnovatzvláštnípozornostsystému specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků s vědomím, že je pro kvalitu zdravotní péče určující.

Cena kvalitní práce zdravotníkůnesmítrvalezaostávatza vývojemcenléčiv,zdravotnických prostředků, technologií a materiálových nákladů ve zdravotnictví.

Zasadíme se o  zpomalení růstu hotovostní spoluúčasti pacienta, zejména pokud jde o doplatky na léky. Po volbách zrušíme poplatky ve zdravotnictví, které zavedl ministr Julínek, s výjimkou příspěvku na stravu v nemocnici, který ponecháme ve výši 60 Kč omezením platby na nejdéle 30 dnů v roce.

7. Rovnost žen a mužů

Pokud chce ČSSD být moderní levicovou stranou, musí se zasazovat o skutečné prosazování rovnosti žen a  mužů, která je její základní hodnotou. Nelze ale vystačit s  opakováním stále stejných deklarací, je třeba přikročit k činům.

Sociální demokracie byla vždy hnutím emancipačním a  demokratizačním. Byla to sociální demokracie, která odmítala „kastovat“ lidské bytosti dle jejich původu, rasy či pohlaví. Sociální demokracie vždy bojovala za  politická i  sociální práva žen, za  zlepšení jejich postavení v zaměstnání, v rodině, ale i ve veřejné sféře. Tento bojstále není dovršen. Ženy nejsou adekvátně zastoupeny v rozhodovacích procesech, mají nižší platy i důchody a patří ke skupinám nejvíce ohroženýmchudobou, ať už jde o samoživitelky s dětmi, nebo důchodkyně.Ze srovnánís ostatními evropskými zeměmi také vyplývá, že podmínky pro slaďování rodinného a profesního života jsou v ČR pro matky s dětmi do 12 let nejhorší. A situace se s asociálními vládními reformami dále zhoršuje.

Rovnost obou pohlaví není pouze předpokladem fungujícího demokratického zřízení, ale také prosperity celé společnosti. Bez přijetí konkrétních opatření nám ale voličky (a voliči) jen těžko uvěří, že to s jejich podporou myslíme vážně. Prvním krokem k získání jejich důvěry je prosazení dostatečného počtu žen na volitelná místa kandidátek. Nacházíme se v době, kdy se řada lidí odklání od velkých parlamentních stran – kvůli zkorumpovanosti řady jejich členů a také kvůli jejich rigiditě a neschopnosti mít na kandidátkách osoby, které by přesvědčily svou kvalifikací. Bez důsledného prosazování rovnosti a  spravedlnosti ztrácí sociální demokracie svou identitu. Nepromarněme tedy tuto šanci v nadcházejících parlamentních a komunálních volbách! Sociální demokracie 21. století musí být skutečně sociální a skutečně demokratická.

8. Silnější postavení České republiky v Evropě

Česká republika svou současnou politikou v Evropě směřuje na slepou kolej.V mnoha oblastech se vyděluje z Evropské unie a dokonce i ze střední Evropy. Chybí vědomí, že pokud se EU ocitla v krizi, pak je to také naše krize a hledání EU by mělo být také naše hledání.

Rýsuje se, že společná evropská budoucnost může existovat pouze pro ty země, které se budou podílet na hlubší integraci eurozóny. Současné české vládě chybí politická vůle tento směr sledovat. Stále častěji se stáváme zemí, se kterou se při vážných debatách o  budoucnosti EU nepočítá. Znovu nám hrozí nebezpečí, že se dostaneme do role státu, který je hospodářsky zcela závislý na zemích eurozóny, a budeme muset všechna jejich pravidla přejímat, aniž bychom měli možnost do nich mluvit. Výsledkem může být i hospodářská izolace a nezájem investorů.

ČSSD by chtěla roli a postavení naší země v Evropě změnit. Evropu chápeme jako globální civilizační centrum, které navzdory tragédiím 20. století je stále nositelem myšlenek svobody, rovnosti a spravedlnosti. Poučena svou historií navazuje Evropa na nejlepší tradice své kultury a vytváří svobodnou, sociálně spravedlivou společnost, která chce ovlivnit i  vývoj globálního společenství.

Také ČR zde má svou historii a  tradici. Myšlenka společné Evropy u  nás zazněla už ve středověku v návrhu evropského mírového projektu krále Jiřího z Poděbrad. Tehdy bylo na její uskutečnění příliš brzy. Naše země pak prošly mnohou tragickou zkušeností. Opakovaně se naše území stávalo válčištěm, které bylo drancováno a  přes které pochodovaly armády. Také v letech 1938–39 se prezident Beneš marně pokoušel uhájit samostatnou republiku na pouhých bilaterálních dohodách.Uvědomujeme si, že bez společného sdíleného evropského projektu bude budoucnost našeho státu vždy nejistá. Česká republika jako izolovaný státsi neníschopna zajistit ani bezpečnost, ani ekonomickou prosperitu.

ČSSD proto prosazuje, aby v současnosti ČR vyvíjela maximální úsilí pro udržení a uhájení evropského projektu. Měli bychom se účastnit všech jednání a  uplatnit při nich naše zájmy a  zkušenost. Měli bychom prosazovat, aby posílená hospodářská unie obsahovala i  sociální unii. Evropa nemůže být nikdy životaschopná jako pouze neoliberální projekt. Chceme Evropu, ve  které bude zdůrazněna role občanů a  demokratická podoba institucí. Budeme prosazovat Evropu, jež zajistí efektivní regulaci finančních trhů, která zavede daň z  finančních transakcí.
Evropa má pro nás smysl jen tehdy, pokud bude solidární, pokud bude respektovat subsidiaritu – oddělení toho, co je efektivní spravovat na evropské úrovni a co má zůstat na úrovni národních rozhodnutí.

S ohledem na závazek plynoucí ze Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii je v zájmu ČR a stability českéměny vytvářet předpoklady pro budoucí vstup do eurozóny. Společnou měnu bychom měli přijmout v okamžiku, kdy budeme mít stabilizovány veřejné rozpočty a naše ekonomika na to bude dostatečně připravena.

ČSSDpokládá za nezbytné, aby se ČR aktivně účastnila jednání o budoucnosti EUve „Skupině pro budoucnost Evropy“.

ČSSD je přesvědčena, že ČR má předpoklady pro pozitivní evropskou politiku, kterou bychom se podíleli na překonání současných problémů v EU a kterou bychom zásadně přispěli k posílení našeho postavení a vlivu v EU. Takováto politika by byla vyjádřením naší historické zkušenosti a zároveň by odpovídala životním zájmům našeho státu.

Soubory ke stažení

Nahoru | Kontakt

Copyright © 2014 Ing. Zdeněk Škromach. Všechna práva vyhrazena. | mobilní verze